Jak trestate 3-4lete deti?

27.03.2012

Ahoj mamky,
Zajimalo by me,jak trestate deti ve veku 3-4 let? Moje mala ted zacala opravdu hodne zlobit,je drza,odmlouva a absolutne s ni nehnu. Rozhodne ji nechci bit,ale uz moc nevim, jak na ni. Pokud ji napriklad reknu (kolikrat i poprosim!),aby treba spolupracovala pri oblekani/uklidila nejakou hracku/sla k obedu, s ledovym klidem mi oznami,ze ne. Kdyz ji reknu,ze se na ni zlobim,odveti,ze ona na me vic. Krik nepomaha,proseni nepomaha,zakazy pohadek take ne. Kdyz pak po me neco chce,reknu ji treba,ze ji take nebudu poslouchat a nevyhovim ji,ale dlouhodobe nejaky pozitivni efekt nepozoruji. Snazim se o pozitivni,laskyplny pristup bez fyzickych trestu (prijde mi,ze k nim vetsinou pristoupi rodic v afektu a to bych opravdu nerada),ale zacinam mit strach,aby mi nevyrostl pekny .... Ani nemuzu najit vhodne slovo.:) Nechci z ni mit poslusnou ovecku,vlastne se mi libi jeji osobnost,ale nekdy jde dost pres caru. Uvedomuju si ale,ze je to problem predevsim muj a nastaveni mantinelu.
Jak trestate vy? Budu vdecna za nejake tipy. Mejte se kasne a preji hodne deti. :)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Nám se osvědčil proutek. Stačí 2x třepnout a pak už jen ukazovat :) Akorát nám ho před časem zlomila, tak teď doma žádný nemáme, a už je to vidět, asi pro něj brzy vyrazíme :a:

irena1111

U nás většinou všchno řešíme domluvou, ale už se párkrát stalo, že malá dostala přes ruce nebo přes zadek, nevidím na tom nic špatného

jestli neccheš aby byla později rozmazlená tak by to chtělo občas plesknout taky přes ruce a přes prdel...já tohle praktikuju od dvou let, od roku a půl jen plácání přes ruku...jako zažil jsem hodně případů kdy matky na děti ani nesáhly a pak toho akorát litvaly jak si je rozmazlily...takže jako to neuškodí a navíc to i pomůže..teda aspon u nás...jen víc to pomáhá od táty ke mě takovej respekt jak k tátovi nemá.

Ahoj, víš každé dítě, je jiné, co platí na jedno, neplatí na druhé, má prvorozená byla od narození šílená a platila na ni jedině jak já říkám léčba šokem, v pravou chvíli, prostě schytla, ze začátku jsem zkoušela domlouvat a po dobrém, ale myslím, že na některé děti to prostě neplatí, upozorňuji, nikdy jsem ji nebila neuváženě hlava nehlava a mohu říci, že dostala jen párkrát potom stačilo jen pohrozit, prostě věděla, že si ze mě nebude dělat srandičky!!!Teď mám druhou dceru a už teď vidím, že je úplně jiná a výchova bude mnohem jednodušší :one:

In reply to by zoufalamanzelka

Je to hodně o povaze dítěte, já mám každou dceru s jiným tatínkem a je to znát!!! na starší neplatilo nic, jen plácnutí přes zadek, teď je ji 15 na plácání si nepamatuje a máme skvělý vztah:-)) Také mě to kolikrát mrzelo, ale to bych také mohla skončit v blázinci :? Ty musíš přijít na to co na ni platí!!! A být hlavně důsledná!!!

dvojčatům budou tři roky v květnu.
Dcera tedy poslouchá skoro vždy.... ale syn je vzdorovitý, neposlouchá, nechce se oblékat, vím, že to umí, zvládnou v podstatě kromě tkaniček a nasazení zipu vše, ohout, zout, ponožky, pásek, zip, nandat čepici i šálu, dokonce dcera i větší knoflíky.
On se neobléká proto, že by to bojkotoval, ale stále je roztěkaný, nebo má jinou veledůležitou činnost... takže prostě řeknu, že odcházím(sestra už je zpravidla v bundě mezi dveřmi a on leze do džín a zacinkání klíčů na něj funguje spolehlivě(včera jsem ho opustila v tělocvičně, protože sledoval, jak jde uklízečka zametat.
Jídlo krom snídaně neřeším, nechce, nechce. Ale snídat bude i kdybych ho tam měla přilepit k židli.
Hračky pohrozím, že dám kamarádky synovi, to je pak bleskem vše v krabicích.
Ale má dny, kdy je fakt zlatý, vyndavá prádlo z pračky, sám přerovná boty a stále se dožaduje nějaké"práce" a poslechne na první výzvu.
Když ubližuje, vzteká se, ničí, odchází do pokoje(často i sám, protože ví, že tam bude muset a vrací se s omluvou a krotký

In reply to by Ifka123

U nás bohužel trestání tím, že ji pošlu do pokoje, vůbec nezabírá. Ona je docela urážlivka a v podstatě se tam jde ráda politovat. Kdybych za ni nepřišla si tam promluvit, hraje si tam a povídá si sama pro sebe o tom, jak jsem hrozná klidně až do večera.... Ach jo, zjistit, jak na svoje dítě, mi někdy přijde jako úkol pro tým psychologů. :-)

ahoj, s dětičkama je to těžké a někdy trvá než člověk zjistí co na ně platí. Někdy je to na palici a člověk přemýšlí co udělá aby dítě poslechlo nebo přestalo dělat naschvály. Důležité je snažit se být vklidu. Jakmile dítě zjistí že tě vytáčí, tak je to pro něj vítězství a ještě tvé vytočení přiživuje :s: .
Určitě je důležité být důsledná. Pokud něco zakážeš tak to dodržuj. Někdy je to složité vydržet, ale nedá se nic dělat. Každé dítě má svou hlavu. Ale nesmí se nic přehánět. Dítě prostě nemůže být drzé :n: . Takže určitě chce určit určité mantinely. Nyní je to začátek a bude hůř. Já nejsem proti tomu dát dítěti na prdel. Nebojim se toho. Když neni zbytí, tak prostě dostanou. Klidně i venku před lidma. Nedá se nic dělat. Křik také nemá smysl. To už je lepší dát na prdel než ječet.

In reply to by zoufalamanzelka

jj děti uměj s rodičema svičit :-). Zkouší co na tebe platí. Když jí dáš na prdel a ona takto odkráčí a trucuje a ještě zkusí říct tohle a vidí jak to s tebou zamává, tak vlastně dosáhne toho, co chce :-).
Já jsem často na děti tvrdá. Tohle mi Ondra taky párkrát řekl. Tak jsem beze slova odešla a nechala ho trucovat. On potom přišel a chtěl pomazlit. Tak jsem mu řekla že mě ale přeci nemá rád. Tak se usmál a řekl že má. Že to řekl jen tak :-). Děti to prostě zkouší.

In reply to by JaMiOn

přesně tak, zkouší co jim povolíme a jak budeme reagovat, prostě si hledají vzory pro jednání, kde jinde také by se měli učit, když ne u rodičů, že?
také mi řekne, "já ci pýýýýýýč" a jde si do pokoje
ale pak se vrátí, já dělám, že ni a pak slyžím už jen "maminko, já tebe ci, já tě mám tak lááááááád" a je dořešeno :-)

In reply to by zoufalamanzelka

to si užijete. Ondra má povahu po dědečkovi (tchán) a můžu říct, že je to teda síla :00: . Nejhorší je že se v něm povaha dost bije. Zlost a stek se u něj střídá s klidem a ohleduplností. Takže si užíváme s našim klukem docela zajímavé dny :s: . Na něj člověk musí být tvrdej a hlavně zásadovej. Jakmile si všimne že povolíš, tak je to opravdu síla. Než jsem přišla nato jak na něj, tak jsem taky udělala plno chyb. Nyní to ale už vím a je vidět, že se vše zlepšuje :-).
Markétka je jiná. Ta je pohodová. Také má své dny. Platí na ní ale něco jiného než na Ondru. U ní nemusim být tak přísná....

tak u nás je obdobé vzdoru asi od 1,5 roku, ale to byl ze začátku slabý odvar :s: teď má skoro 3,5 a jediné, co platí, že opravdu musím být důsledná a nepolevit! Jakmile najde u mě někde skulinku, tak už to jede a je na zabití :00: U nás fyzické tresty měli opačný efekt, takže jsem se naučila netrestat, ale prostě dodržovat čím ji pohrozím. Takže když řeknu, že když mě neposlechne, tak půjde do pokoje, tak tam taky půjde. Když si neuklidí hračky, že přijdu s vysavačem a všechny je povysávám a nebude mít nic, tak si je raději uklidí. Jídlo neřeším, nenutím. Ale často musím pořád krmit :00: Ale už taky začínám být tvrdá i v tomto, protože mi to přijde už hodně ujeté tak velké dítě krmit :s: Mám ještě mladší dceru, která začíná taky vzdorovat, tak mám co dělat ;) A když se nechce oblíkat? Dobře, nemusíš, ale my odcházíme a ty tu budeš sama a musím tě zamknout v pokoji, aby se ti něco nestalo.... raději se obleče, sice neumí ještě vše, ale snaží se. Prostě za mě důslednost, u nás nic jiného nepomáhá.

In reply to by ssiissiinnkkaa

S tím oblékáním: ono je to těžké. Ona, mrška, přesně ví, kdy skutečně potřebujeme odejít (většinou do školky), takže ví, že ji doma nechat nemůžu. Řekne mi, ať jdu a klidně ji tam nechám. A hraje si, jakoby se nechumelilo dál... Jednou jsem ji skutečně zavřela a odešla asi na dvacet minut na chodbu (v domě je všechno slyšet, takže bych slyšela, kdyby se něco dělo), když jsem přišla, hrála si na kuchařku a vůbec ji to, že je tam sama, nevzrušovalo.

pokud nechce jíst, tak počkáme až bude mít hlad ;)
pokud se nechce oblékat, obleču ho já. Máme malé miminko, takže je prý také miminko, tak holt musím, aby se necítil odstrčený. Z toho jsou zase dny, kdy se v pohodě vysleče i něco obleče.
Když si nechce uklízet, tak např. vypneme televizi nebo když si chce se mnou hrát, tak mu řeknu, že nebudu až uklidí. Někdy je paličák, takže než si fakt uklidí trvá půl dne, ale nakonec to udělá.
Co i pomůže, tak když se mu nabídnu, že to uděláme (úklid atd) spolu.

Důležité je ale vysvětlovat proč danou věc po něm chcete. Aby když se uklidí, tu bylo krásně nebo se o hračku na zemi při hoňce nezranila atd. atd.

Přeji pevné nervy a myslet na to, že pokud nejde o život jde o ho.v.no ;)

In reply to by Lara78

Já teď taky čekám další, takže myslím, že jakmile se narodí, bude si dcera hrát taky na miminko. Možná to pro mě nakonec bude jednodušší a bude spolupracovat víc, než teď. :-)
Nejsem nějaká vystresovaná matka a v zásadě souhlasím, že teď jde ještě o prkotiny, ale do budoucna bych se ráda vyvarovala nějakých větších problémů. Ale jak jsem psala, někde v koutku duše je mi její rebelství vlastně hrozně sympatický... :-)

Adél - 3 roky, si nově nechce mýt ruce, jinak normálně zlobí u oblékání, nechce uklízet hračky...ale když chce jít ven na kolo nebo na zmrzlinku, to je rychlost.
když pospíchám a potřebuju aby se oblékala a nepomáhá domluva, tak vytahnu malé balení bonbonku a řeknu jí, že jí je rozdělám až venku, tohle provozuju jen krajně, ale zabírá to.Když se vzteká, tak ji pošlu do koupelny a řeknu,at příjde až bude hodná a ona za chvíli příjde. Když nechce obědvat a zlobí, tak jí dám nahoru do postele bez jídla a klidně i o tu hodinu dřív, sice si tam hraje nebo zpívá, ale obě máme klid :///:
a na prdel jí taky dám, někdy mě to mrzí, ale nemužu si někdy pomoct :( snažím se být dlouho klidná, ale...

In reply to by Domis

To je právě ono, já to mám stejně, na prdel jsem ji dala asi dvakrát a to bylo až potom, co mi vážně vytekly nervy, takže mi přišlo, že výchovný efekt žádný, jen nám to oběma pak bylo líto... To jídlo také tolik neřeším, je jí 3,5 roku a je živá ze suché rýže a mléka... :-)

Ahoj, ja mam kluka ted 5let , no kdyz uz to prehanel, tak po zadku dostal a byl hodnejsi-na cas.... No a jinak stalr dokola odmeny, motivace, nekdy zakazy toho co ms rad, ale stejne to bylo hrozny az ted je to lepsi, ma vic rozumu, vice chape takze ta domluva je lepsi. Tady neni rada, vlastne jedna jo-vydrz a nezblazni se! Nejhorsi je, ze me to ceka jeste jednou s dcerkou...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky