Jak jsme se dozvěděli, že čekáme holčičku...

03.12.2008

V pátek 17. 10. jsme se dozvěděli, že čekáme holčičku. :girl: Byli jsme u genetika v ČB. Už jednou jsme tu na ultrazvuku byli, protože mě můj gynekolog poslal na konzultaci, aby jsme projednali možné genetické vady miminka. Můj manžel je po vážné nemoci a rok chodil na chemoterapie. :r: Všechno jsme projednali a zjistili jsme, že miminko je zdravé a nic mu nehrozí. :qu: Samozřejmě to pro mě bylo strašné a každý den jsem musela myslet na nejhorší. Ale vše dopadlo dobře a nakonec máme místo jedné nahrávky ultrazvuku dvě. ;)
Zrovna tam byl takový mladší doktor. Poprosila jsem ho, zda by jsme nemohli tatínka "někam poslat" až by mi chtěl prozradit pohlaví miminka... Doktor se tomu začal smát a po celou dobu ultrazvuku schválně najížděl mezi mimíska nožičky a laškovně říkal: "Tady je jedna nožička... tady druhá... a tady...". :s: Potom byl tatínek vyslaný na chodbu. Když se zavřeli dveře, doktor na nic nečekal, podíval se na mě a řekl: "Je to holka". :\x: Měla jsem slzy na krajíčku a místo toho, abych se nakonec rozbrečela, začala jsem se smát a říkala jsem doktorovi: "Já jsem to vědela...celou dobu jsem to věděla". Když jsem dostala kazetu s nahraným ultrazvukem a fotečku naší Martinky, nevěděla jsem, jestli mám manžela napínat nebo ne. :///: Když jsem otevřela dveře a viděla tam Láďu, jak na mě kouká... bylo mi ho líto, že musel čekat na chodbě. Zeptala jsem se ho, co si myslí, že čekáme. A on se usmál a řekl: "Holku"?! V ten moment jsem nic tajit nedokázala a začala jsem se smát a kývat hlavou, že to uhodl. Stalo se něco zvláštního... ikdyž manžel celou dobu říkal, že by si "jako správnej chlap" přál kluka, tak v ten moment, co jsem mu řekla, že budeme mít holčičku, sklonil hlavu a snažil se zakrýt slzy... :h: Bylo mi úzko u srdce, protože mě to moc dojalo a zároveň jsem měla nepopsatelnou radost. Cestou zpátky domů... jsem musela zajít do IGY. Koupila jsem si tam první věc pro naši princeznu. Růžovou čepičku a rukavičky. :c: Rodičům a ostatnímu zbytku rodiny jsem nechtěla říct všechno hned. Nejprve jsem jim řekla, že už pohlaví známe a potom jsem jim pustila kazetu z ultrazvuku, aby se pokusili hádanku vyluštit. :) Musela jsem se opravdu držet a nevyprsknout smíchem, když všichni křičeli: "Já ho tam vidím! Je tam pindík... tak mi se těch kluků nezbavíme! Čtvrtý vnuk..". :s: (Rodiče mají 3 vnoučata a všichni jsou to kluci.). Do smrti nezapomenu obličeje všech, když jsem z tašky vytahovala růžovou čepičku a rukavičky... :h:

Ahoj hezký příběh krásně jsem si pobrečela takhle poránu.Zdravim a hodně štěstíčka. :\x: :\x: :\x:

ty to umíš tak krásně popsat, až jsi mi nahnala slzy do očí. Přeji ti bezproblémové těhotenství a pro vás všechny opravdu moc moc zdraví a štěstí.

In reply to by vodnanka

Jejda... děkuji. :c: To jsem netušila, že bych to mohla popsat tak, že by to mohlo někoho dohnat k slzám. Je ale pravda, že když jsem to psala, tak mi taky ne jedna slzička ukápla... ;)
Martinka

Ahoj, zjišťuji, že máme hodně společného. Na amnio jsem také v podstatě nemusela. Ale chtěla jsem, protože manžel je také 5 let po chemoterapii a tak jsme se báli, aby bylo vše O.K. Doktoři nás totiž upozorňovali, že druhé mimi už zřejmě nebude (2.mimi nám i tak vyšlo na 1.pokus) . A tak jsme byli také v ČB, kde jsme sice pohlaví vědět nechtěli, ale poslali nám ho ve výsledku plodovky- holčička :girl: . Jsme šťastní, protože máme doma chlapečka :cc): (9 let). U nás tedy v rodině jsou zase jen samé holky, takže chlapeček byl tenkrát také nečekaný. Dle fotky UTZ a "mé vizáže" mi všichni také teď předpovídají kluka, tak jsem zvědavá na reakce, nikdo kromě mně a manžela to neví. :qu:

In reply to by Jeřabinka2009

A vy to nikomu nechcete říct až do porodu? :) Já bych asi nedokázala udržet tajesmtví tak dlouho, ikdyž jsem to měla taky v plánu. ;) Doufám, že manžel je v pořádku a už mu nic nehrozí... :k: Doktoři nám řekli, že nejhorší doba po takové nemoci je 5 let. :( Čekáme, kdy už ta "kritická" doba bude za námi. A snad se ta nemoc už nikdy nevrátí... :n:
Martinka

In reply to by Martinkaaaa

Taky doufám, že už se nám ta hnusná bestie vyhne a bude vše O.K. Měla jsem tenkrát chlapečka 3-letého, bylo to docela fakt na psychiatra. V létě to bylo 5 let, tak snad.... Termín mám 17.1.2009, to už vydržím to nikomu neříct. Když jsem přišla o to překvapení já, tak ať ho mají alespoň ostatní. U malého jsme to nevěděli a bylo to super!!! Hold se teď podřekl Dr.Čutka, i když proto, že to bude holčička, tak jsme tomu teď i rádi. Asi to dělá schválně, prozradil to více lidem, kteří čekali právě opačné pohlaví. Pa

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky