Holky, jsem už zoufalá, nemůžu otěhotnět...

11.01.2012

Ahoj holky, potrebuju se nekde vybrecet, tak jsem si vybrala vas, urcite me pochopite.

Jsem uz fakt zoufala, je to uz pres dva roky co s manzelem nemuzeme otehotnet... S doktorama to resim 1,5 roku a stale nic. Mam za sebou pred rokem hysterosalpingografii a dneska je to presne 2 mesice co laparoskopii, kde mi zjistili endometriozu 2.stupne a nejakou mensi cystu ve (!) vajecniku. Ja vim, ze jsem teprve dva mesice po operaci, ale to cekani je nekonecne, uz jsem z toho opravdu na prasky, cely dva roky jsem si rikala, ze musim byt v klidu, ze psychika dela hodne, ale je to uplne jedno, byla jsem v klidu a nic, tak ted mam narok na stresovani. Chtela jsem otehotnet prirozene, pristi mesic zkusime inseminaci, pokud tedy tento cyklus neotehotnim, coz si nemyslim, je to muj 3. cyklus po operaci a stale nic, presto ze tenhle mesic jsme meli dobre folikuly por hormonalni stimulaci, v levem vajecniku 2 zrale a v pravem jeden. Ale jsem uz z tech hormonu a injekci unavena, beru kazdy mesic preventivne utrogestan a nezavadim si ho, jelikoz jsem po nem mela svedeni, ale polykam ho a presne tak hodku po polknuti se citim tak unavena, jak sbita, uz chci aby to skoncilo anebo abych ten utrogestan brala, ok, ale uz jako tehotna....

Je tady taky nekdo s takovymi pocity???

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj kočko,
je mi líto, čím si procházíš. můj příběh je trochu jiný.od 21 let mám SILNÉ mateřské pudy, ale do 25 jsem studovala a navíc dlouho nebyl kloudný partner.Nejvíc mě popoháněla vidina miminka co nejdříve po škole.půl roku před koncem školy jsem vysadila prášky, měla veliké problémy s cyklem, 8 měsíců jsem nedostala menzes.pak jsem dostala bylinné kapky a do 3 týdnů to dostala.šlo o Intocel od firmy Diochi,ale myslím,že to není podstatné,sehrála zcela jistě roli psychika.chránili jsme se přerušovaně,tak jsem si furt dělala testy s nadějí, kdyby náhoudou.Nicméně díky nedokončenému studiu jsme se chránili aspoň tak.Od února loňského roku se snažíme naostro.Hned v březnu jsem otěhotněla.ale v dubnu bylo těhotenství operativně ukončeno,neboť se přestalo vyvíjet :-/ do července pauza,od července jsme se mohli začít snažit.tři cykly nic,dělali jsme i ovu testy.psychika!!začala jsem se zajímat o alternativy typu Reiki a regresní terapii a zkušenost s tímto mě natolik rozhodila,že jsem spadla na totální dno!proto jsme se dva měsíce ani nemohli snažit,prostě jsem nedávala,myslela jsem,že skončím v blázinci!pozor na alternativy!!určitě záleží na člověku,který se tomu věnuj,ale vím,že pro touhu po mimískovi jsme ochotné zajít daleko.v prosinci jsme si nedali pozor a otěhotěnli jsme!jenže v lednu jsem potratila a vpodstatě potrácím dodnes.ještě to nakonec vypadá na možné mimoděložko,ale jsem v lékařské péči,sledují mi hladinu HCG a doufáme,že klesne sama na nulu a že nebudu muset na laparoskopii.Už jsem z toho všeho byla otrávená, ale proč to píšu?pořídili jsme si dvě kočičky :-) mimi chceme pořád, ale teď stejně zas budem muset několik měsíců čekat, tak mě to přestalo bavit.koťátka mě naplňují,máme je teprve týden,jsou to raubíři :-) a těhu?až bude mět přijít,tak přijde.bohužel to nemůžeme ovlivnit tak,jak bychom chtěly.Začala jsem cvičit Ludmilu Mojžíšovou,doporučuji (raději pod vedením terapeuta, nebo někoho, kdo by Ti záda průběžně kontroloval).teď teda cvičím a necvičím,protože potřebuji přírodně potratit :-( je to hrozný takhle napsat, ale na další zákrok už nemám náladu.Utroš je děsnej.brala jsem ho dvakrát na udržení.nepomohl mi,ale jsem ráda,že jsme zkusili obě těhu zachránit.Nicméně vím,jak jsem po něm byla grogy,v práci nic netušili a mysleli si,že snad fetuju :-) samozřejmě znám i páry, kterým léčba pomohla, ale sama mám hypermobilní páteř,něco jsem o tom přečetla a vím,že záda dělají hodně jak na otěhotnění,tak na donošení.ženský se kolikrát cpou hormony zbytečně, protože příčina je v zádech.a ta psychika snad dělá nejvíc!Mojžíška mi pomáhá i na ni.obratle, IS skloubení, kostrč.doporučuji nechat zkontrolovat.Snad jsem Ti dala námět na odreagování ;-) kéž by nám něco z toho pomohlo! :a:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ma s nim tady nekdo zkusenosti, ze by opravdu pomohl otehotnet???a jaka je cekaci doba na objednani...prosim jesli mas nejake info zasli na mejl co nejvic toho...dekuju...

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

vyuzit i my s manzelem?uz 2roky se snazime a stale nic,chodili jsme do sanusu na IUI, ted nam poradili jedine uz IVF, ale jelikoz na to zatim nemame,tak jsme si nasli tady v PCE lecitelku a chodime k ni pro leky,ktere by meli manzelovi na spermie pomoci(nema je kvalitni).Myslis ze by bylo lepsi navstivit p. Hakla a necekat na zazraky, k lecitelce chodime uz 3/4roku.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ahojky, stranka zni opravdu zajimave, moc diky, bohuzel opravdu v CR neziji, ale ted na velikonoce se tam chystam, tak pokud stale nic, tak bych pana urcite navstivilia, jsem pro zkusit vsechno a kor kdyz je to prirodni nebo prace s energii, chodim i tady k jedne lecitelce a je fakt vyborna, ted naposledy mi rekla, ze moje deloha je uz pripravena na poceti, ze uz to bude brzy, tak uvidime...

Luci,je mi to líto,vím jak mizerně ti je.Já jsem tedy otěhotněla,sice to trvalo třeba 10 měsíců,ale o mimčo jsem ta pár týdnu přišla. S manželem se to stalo jednou,s mým milovaným partnerem 3x......Po 4 potratu,jsem také dostala Utrogestan a věř mi,že po třetí dávce už jsem to chtěla vzdát,bylo mi hrozně,stále ospalá unavená,no prostě sjetá....do toto jsem se musela starat o syna(ten se narodil také po dvou předcházejících potratech).Nakonec jsem to nějak vydržela,myslím,že jsem vynechala jen 2 měsíce a když jsem snažení vzdala,utroš dlabala jen se setrvačnosti,otěhotněla jsem.Nyní jsem ve 22 tt a úspěchu jsme dosáhli téměř po 19 měsících,které byly ke konci ubrečené,deprimující.Jen prostě vydrž,určitě to také přijde :k:

In reply to by Monina

Diky Moni za podporu, manzel mne stale rika, ze musim byt v klidu, ze psychika je dulezita, ale ja jsem se rozhodla o tom uz mluvit a vyjadrovat sve nespokojene pocity, tolik casu jsem byla v klidu a stejne nic. Utrogestan na me tenhle mesic fakt hrozne pusobi, mam nepravidelne zamestnani, takze treba dneska jsem nebyla vubec schopna vstat z postele, vzbudila jsem se v 8, pak v 9,30 a nakonec az v 11,30 am to preci takhle nejde, byla jsem jak sbita, normalne vstavam v tech 8am, ted si mam vzit dalsi davku, budu si ji muset zavest a uvidim, jestli z toho nebudu mit infekci... Ja vim, jsounto jen 2 tydny, co mam brat utros, nez se zjisti,nze jsem zase neotehotnela... Alenjsi mym prikladem, tvuj pribeh je opravdu o nervy, ale ukazuje, ze to hold nemame vzdavat. a diky, ze jsi me podporila!

ahoj to je mi líto. no já čekala 8 let :r: jezdila jsem 2 roky do pardubic do sanusu,kde nám zjistili,že manžel má špatnou morfologii a mě nedozrává vajíčko mám nízkou sliznici. začaly mi davát léky po kterych jsem měla cysty. pak asi po roce jsem jsi píchala menopur a brala jsem estrofem,ultrogestan po tom se mi aspon udělal folikl tak 7mm i když by měl byt tak 9mm byla jsem asi 4krát na IVF a nic tak mě poslaly na laparoskopii tak mi nic nenašly tak mi poradily KET píchala jsem jsi puregon na ten jsem reagovala dobře měla jsem 20 vajíček z toho 11 zdravích. no pak jsem jsi furt píchala nějaké hnusy pak mi dali to vajíčko poprvé jsme daly 3 a nic pak 2 to jsme otěhotněly,ale bohužel o to přišly no zbytrk bez uspěchu. daly jsme jsi adopci už jsme ničemu nevěřily a ted čekám mimi uplně spontálně. já taky plakala a nikdo nechápal mojí bolest

In reply to by Martina J

Ahoj Martino, tvuj zivotni pribeh je opravdu tezky, vidim, ze jste zkusili uplne vsechno a ja si tady stezuji vid, ze nechci jit na inseminaci nebo na IVF... 8 let to je fakt o nervy, ale jak ta priroda to ma zarizene, dali jste se na adopci a otehotnela jsi, takovych pripadu znam vice :). V kolikatem jsi tt? A jak se citis? A adoptovali jste nakonec nejake ditko anebo uz ne?

In reply to by Lucie Martinez

ahoj jsem v 19tt :€O: ,ale začatky byli moc těžké měla jsem rizikové těhotenství do 3 měsíce. :? proč nechceš zkusit umělé? miminko z adopce jsme jsi nevzaly protože jsem ještě neměla veškeré psychotesty,ale furt mám otevřenou žádost.

In reply to by Martina J

:one: Protoze jsem stale byla toho nazoru, ze chci mimi priorozene, ale cas bezi a nic se nedeje, tak uz jsme rozhodli, ze v unoru jdeme na inseminaci. Problem take je, ze tady se vsechno plati, ziji v zahranici a inseminace nas vyjde tak na 20 tis. Kc :( ale jdeme do toho :one: , uz jsme cekali dlouho a treba kdo vi, treba jsem ted v tom a jeste to nevim, dostat to mam 21.1. ale po pravde receno, necitim ani jediny jiny pocit, no uvidime... Jsem rada, ze uz mas za sebou prvni trimestr, hodne se setri a hlavne nestresuj, at miminko v klidu roste :one:

Vím jak se cítíš. A radím ti aby si se na to vykašlala akorát tě to stresuje. Potřebuješ vypnout a uvědomit si, že to není jenom o snažení, že svýho chlapa miluješ a budeš s ním i když by jste dítě neměly. Potřebuješ se oreagovat.

In reply to by Elík 01

Ahoj Eliku, ja bych vypla, fakt ze jo, ale ono je to tezke, kdyz kazdy mesic beham na ultrazvuk a sledujeme jak dozravaji folikuly a kdy pichneme ovidrel a apak ten utros, to je hruza. Uz jsem i zkusila se vseho zbavit a dala si asi 5 mesicu bez ultrazvuku, prasku a injekci a nic, az pak jsem pristoupila na tu laparku a ted jsem si rekla, ze kdyz uz jsem se nechala operovat, ze tomu pomuzu a budu na hormonalni stimulaci a vsechno co doktor doporucuje, protoze po laparce mame tech par mesicu nejvetsi sanci otehotnet... Ach jo.

v rodině máme strejdu co se s druhou manželkou snažili o mimi,byli na umělém oplodnění a nic.On má z prvního manželství 2 děti..Už to vzdali a začali předělávat barák,no a po 7 letech otěhotněla a mají už 2 letého klučíka..Věřím,že to je stresující,ale jestli máte mít mimi teď nebo až dýl,rozhodne osud

ahoj, moc dobře vím, o čem mluvíš. My čekali 4roky!!! Když o tom přemýšlím zpětně, dívím se, že mi nehráblo. U nás byl teda problém v manžovi a u mě našli proti spermiím protilátky. Nemohla jsem se IVF dočkat!!! První pokus se vydařil a máme doma 3letýho klučinu. Nač si lámat hlavu s tím, jestli to bude přirozeně, či ne? Na to se vyprdni, hlavně,že se mimčo povede! Držím palce a hlavu vzhůru, teď už to tak dlouho trvat nebude :k: .

In reply to by Kristule

Diky Kristynko za podporu, asi mas pravdu, proto uz jsme s Dr. domluveny, ze jestli nevyjde tento mesic, tak pristi v unoru, jdeme na inseminaci. Ja si myslim, ze jsem take vytvarela protilatky diky te endometrioze, jakym vysetrenim se pozna, zda je jeste nevytvarim? Krvi? Nebo jak na to u tebe prisli?

In reply to by Lucie Martinez

Jj, šla jsem do caru, tam by brali krev na genetiku apod. a z té mi řekli, že ty protilátky mám.Uvidíš, třeba to ještě samo klapne, hodně holek tady otěhulilo, když se objednalo do caru, prostě se na snažení vyprdly, protože věděly, že jim tam pomůžou a bum bác, bylo mimčo. Přeju pevný nervíky. Manžel má spermiogram v pořádku?

In reply to by Kristule

Jj, ma, neni pry excelenti, ale je to pry dobry, problem byl u me a doufam, ze tou laparkou uz skoncil a ted se opravdu zadari, taky mi brali krev, tak si myslim, ze tam taky museli videt ty protilatky, zeptam se meho gynekologa, az za nim pujdu, neziji v cechach a tady je to vsechno trosku jiny, ale chodim do specializovaneho centra na reprodukci, takze neco jako car v CR, asi.

Ahojky:)
vím jak ti je :( v mých dvaceti letech mi diagnostikovali neplodnost , PCOS a anovulaci:( doporučili mi snažit se o mimi,protože s věkem vajíčka ubývají...,tak se rozjela mašinérie....
po třech měsících hormonální léčby-utrogestan-taky jsem polykala,a ještě jeden lék podobný clostybegitu,mi konečně dozrál jeden jediný folík.v přesný čas jsem si doma musela píchnout Pregnyl a druhý den ráno v určeny čas být v Car.
a inseminace se povedla hned na poprvé! dvanáct dní po ní jsem měla test negativní a druhý den už byl pozitivní:) držím palce!!neboj,dočkáš se :)

je to už pět let a představ si,že se mi za dva měsíce narodí miminko z přirozeného otěhu :-)

In reply to by alenadc

Ahojky! To je moc krasny pribeh! Dukaz toho, ze to jde i prirozene :). Moc gratuluji k miminku, to je skvela zprava, mimojine jsi mlada maminka, coz je hezke v tom, ze mas jeste dostatek energie na deti, mne je 33 let, tak proto i tak stresuji, jelikoz to chci stihnout to prvni ditko pred 35 rokem, po 35 letech hrozi miminkam vyssi procento downova syndromu a dalsi neprijemnosti. Tak drzim moc a moc palce a at porod probiha v klidu a rychle, druhe jde pry strasne rychle :one:

Tyto pocity neznám, ale jen poradím, abys vydržela. Pokud jsi měla teď takovéhle problémy, je lepší ještě chvíli vydržet, ono těhotenství je docela záhul pro tělo, některé ženské o tom tedy prý ani neví, :? , nicméně fakt se vyplatí si v klidu těšit z ostatních věcí a prostě věřit, že to přijde. Mám spoustu kamarádek a známých, co čekaly dlouho, nepovedlo se jim otěhotnět ani po 3 umělých oplodnění, atd..a dneska mají krásné děti. Pokud tobě a tvému muži vyloženě doktoři neřekli, že děti mít nebudete, tak je to opravdu jen otázka trpělivosti. A psychika hraje velkou roli, zkus se soustředit na něco jiného, kupte si psa, kočku, nebo cokoliv, je toho spousta... ;) .vím, radí se dobře, realita je jiná, ale jsou věci, které přes koleno prostě nezlomíš. Držím palce, ať se povede miminko už co nejdřív a vše je v pořádku.

In reply to by raismarka

Ahojky Raismarko, ja vim, mas naprostou pravdu, ale ono je to tezke, kdyz kazdy mesic do tebe cpou hormony, injekce, kazdy mesic ultrazvuky, proto jsem uz rekla, ze jestli to ted nevyjde, tak pristi mesic inseminace. Ale vim, ze mas pravdu, snazila jsem se odreagovavat takovou dobu a nemyslet na to... Az ted jsem zacala o tom mluvit a mozna mi to i pomuze, ze to muzu napsat vam a vypovidat se a nedrzet to v sobe... No uvidime co se stane, strasne bych si prala, aby to konecne tento mesic vyslo, meli jsme dobry folikuly, ale je to osud, az to ma prijit tak to prijde...

In reply to by Lucie Martinez

Ahoj Lucko , doufám, že teď už jsi šťastná těhulka. Ráda bych se ale také podělila o svůj příběh, i kdyby to mělo pomoci jen jedné jediné mamince, co si to přečte. Také jsem se dlouhou dobu pokoušela všemi různými podpůrnými prostředky, napřed přírodními, klídkem, bylinkami, cvičením, pak nastoupil doktor, hormony,... a i když se moje tělo tvářilo po lékařské stránce dobře, partner měl sperimogram taky v pohodě, jinak zdravý jako já a pořád nic. Už jsme si pomalu začli po 3 letech neúspěchu zařizovat IVF, až mě jednou kamarádka upozornila na zajímavý program "Pelíšky pro miminka", který mají v pražském studiu Body Factory. Říkala jsem si proč to ještě nezkusit, když stejně na IVF musím čekat a tak jsem k nim začala chodit. Pomocí různých přístrojů a speciálních techniky pomůžou s prokrvením pánevního dna a zpevněním břišní stěny a vůbec jsou ty jejich procedury takové hodně odpočinkové a relaxační. Dělají třeba lymfodrenáže na detox organizmu, doporučí cvičení a tak podobně. Po dvou měsících u nich jsem zrušila IVF protože jsem otěhotněla! A nyní jsem už v pátém měsíci!!!! Takže holky nic nevzdávejte a ono se to podaří! Hodně štěstí všem!

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka