Mateřská

Chtěla bych znát Váš názor.V Září začal syn 2,5 roku chodit do školky.Chodí tam 3x týdně jen dopoledne.Do školky dobrovolně nechodí,bere to,že to jinak nejde i když původně se těšil na děti,ale asi si nesedli s učitelkou.Od prvního dne si učitelka na něco stěžuje.Že je moc aktivní (je živější,ale žádná tragédie to není),že není samostatný (umí si obléci trenky,ponožky,tepláky triko,obout boty,zapnout bundu a nasadit čepici),že sám nejí (nikdy na jídlo nebyl i když na to nevypadá,takže spíš nemá hlad),neumí se napít z hrnku (z hrnku pije od 1 roku) atd.Jak by mluvila o jimé dítěti a né o tom mém.To by mě až tak netrápilo,protože vím,že má ráda děti,které jsou soběstačné a kde je posadíte,tam je najdete,ať nemá moc práce.Ale hlavní problém je v tom,že náš syn bije ostatní děti.Já jsem nikdy u něho nic takového nepozorovala a to chodíme mezi různě staré děti ať v dětských centrech nebo při akcích s přáteli,takže ani s cizíma nebo známýma dětma nebyl problém.Teď naposledy mi oznámila,že syn uhodil jiného kluka do hlavy dětským smetákem a ten má teď velkou bouli a co má říct rodičům.Nebyla mi ovšem schopna říct,jak se to stalo,jestli se preli o ten smeták nebo ho praštil jen tak.Když mi popisuje,jak je neposedný a že pořád na něho musí dávat pozor,mám pocit,že mluví o jiném dítěti.Doma si kreslí u stolu,hraje si s plastelínou,vydrží si hrát i sám na pískovišti,pujčuje hračky.Doteď jsem si říkala,jakého mám užasného syna i když je tvrdohlavý a musím počítat do 3 než někdy poslechne,jinak dostane na zadek.Nevím,jestli mám syna odhlásit ze školky a zkusit to až za rok.Prý je ještě nezralý,ale my ho dali do školky,jelikož už potřebuje kolektiv a já už mu nestačím.Mám pocit,že to dělá proto,ať tam má míň dětí a má větší klid.Je jich oficiálně 14 dětí do 3 let na jednu učitelku a já vždy ve třídě vidím nanejvýš 7 dětí.Když má dlouholetou praxi a vzdělání v oboru,tak si myslím,že by měla určité situace zvládat a hlavmě je umět řešit hned a vysvětlit to těm dětem,když přijdu za půl dne a mám něco řešit,tak si myslím,že to dítě už je někde jinde.A Hlavně ten náš všechno odkýve i když tomu nerozumí nebo to vůbec není pravda.Ještě nedávno se mi na hřišti stalo,že syna bouchal sousedovic kluk o rok starší a on se na něho díval a nevěděl co má dělat a přoč to vlastně on děla,když si nic neudlali.A teď tohle.Doufám,že jsem svou dlouhou zprávou nikoho neuspala a budu ráda,za nějaké rady.

Valim se doma na gauci, protoze jsem nemocna a premyslim nad zimni a vlastne uz i letni dovolenou. Jak ji planujete vy? Nemáte nějaké tipy?

Zdravím Vás, holky máte nějaká z Vás zkušenosti nebo informace zdali existuje příspěvek na kojení? Pokud to existuje, jaké jsou podmínky, kde žádat? Děkuji

Ahojte, mam dotaz ohledne latkovani. Zacala jsem se o nej ted zajimat. Ale moc tomu nerozumim. Hlavne me zajimaji kalhotky aio a sio. Jako ze vse v jednom. Jestli se na ty aio kalhotky ta vkladaci plenka nacvakava na cvok nebo je tam jen tak polozena. A jestli se timto systemem da usetrit. Dekuju moc.:a: 

Ahoj maminky, 

potřebuji poradit, protože už jsem fakt zoufalá. Syn 2,5 roku si najednou přestal úplně říkat na záchod s čůráním a teď i kakáním. Odplenkovaný (i na noc) je už víc jak rok. Vždycky krásně hlásil, bez nehod. Poslední dobou začal hlásit pozdě, takže už nějakou tu kapičku v trenkách měl. Teď už jsme 3 týden doma ze školky kvůli nemoci a prostě si přestal úplně říkat. Buď zahlásí, když už je počůranej nebo nezahlásí vůbec. A poslední dobou se mi prostě i totálně pokadí do trenek. Ve školce pár nehod měl, ale poprosila jsem je, aby ho prostě častěji posílaly a v pohodě, už kolikrát neměl nehodu vůbec, doma pak zase jo. Zkoušela jsem všechno - nejde to po dobrém ani po zlém. Zkoušela jsem mu to vysvětlit, motivovat ho že jako velký kluk a táta, pohrozit, dokonce už dostal i na zadek (ujely mi nervy, není den, kdy by neměl mokré všechny trenky). Nezabírá prostě nic. Když ho pošlu, vzteká se, že nechce....když ho teda čapnu a jdu tam s ním, má mokro. Četla jsem spoustu diskusí, že to je prostě období, že to přejde, ale já už to prostě nedávám. I jsem si říkala, jestli mi to prostě nedělá naschvál, jestli je to nějaký vzdor nebo jestli jsem ho nějakou svou reakcí neblokla.... fakt nevím. Jsem zoufalá, prosím poraďte. V pondělí se má vrátit do školky, tak se toho děsím. :(

Děkuji za názory.

Ahoj holky,

rada bych se na Vas obratila s dotazem, jak to mate vy. Nekdy mam pocit, ze uz mi tady z toho jebne...

Situace: je mi 33,  jsem rozvedena a ziji v Nemecku, starsi dcerce je 6, po 2 letech manzelstvi jsme se rozesli, skoncila jsem z toho na psychiatrii a skoro na ulici, nicmene jsem tady musela zustat, otec si vymohl stridavou peci o malou. s mym navratem do cech nesouhlasil..po asi dvou letech, kdy jsem tady bojovala o existenci jsem se konecne zvladla odstehovat z nejhorsi ctvrti (sami turci, cikani atd.) a zacala neco malo vydelavat preklady a kurzy CJ, nicmene na preziti mi to nestacilo, takze jsem uz 4 roky na pracaku. Moje VS studium tady nebylo uznane...Penize od pracaku zadny luxus, ale zit se z toho da, na zaplaceni bytu a nake obleceni, jidlo to staci. Snazim se situaci brat takovou, jaka je...nemuzu odsud kvuli male odejit, ziji skromne, snazim se delat s malou pekne veci, nasla jsem si tady par kamaradu...

Pred rokem jsem si nasla noveho pritele, je z latinske ameriky, asi 3 roky zije taky tady. jeho nemcina je horsi nez moje, i kdyz mel v brazilii velmi dobrou praci a studia, tady zatim nic tady nenasel. Doufala jsem, ze s jeho pomoci z teto porozvodove situace nejak vybrednu, ze bud ja nebo on si najdeme praci a konecne budu zit tak, jak jsem byla zvykla z cech /rodice inzenyri vzdy meli dobre zamestnani, penize se vzdycky nasly atd,...)ale po par mesicich jsem otehotnela - a ted spolu mame 3mesicni miminko...

Co je za problem: pritel je nezamestnany a o nic se nestara. Zije u me. Nechava vse na me - teda aspon mam ten pocit. Vlastne od doby, co ho znam, jenom stavi vzdusne zamky, co jednou bude delat atd...ale skutek utek. Hledal praci, ale vetsinou jeho nemcina nebyla dostatecna. Ted to vicemene vzdal, vetsinu dne se vali na gauci, kouka do telefonu, sprchuje se nebo sedi na zachode. Ja litam kolem maleho, vyrizuji vsechny papiry (kolem bytu, pracak, financ. urad - mam pocit, ze to papirovani nikdy neskonci. Doma delam vetsinu veci, po porodu jsem zase mela zdrav. problemy a chci po nem, aby treba vysaval nebo sel nakoupit - nechce se mu, odklada to i nekolik dni, dokud neudelam scenu nebo to neudelam sama. Bydli uz rok u me. Nejpre mi prispival na najem, ale ted mu zkrouhli davky, takze kazdy mesic mi dluzi vic a vic. Neni u me nahlaseny, posta mu chodi nekam do prcic, kde uz davno nebydli. Kasle na to, ma dluhy nejen u me, ale taky u pracaku 4 tisice euro, kdyz mu prisli na to, ze nebydli tam, kde ma (pokuta). Nijak to neresi. Na maleho mi nic neplati, na socialce jsem taky musela rict, ze mi neco plati, aby po nem nesli. V nasi ulici stavi dalnici, polovinu ulice ted bouraji. Venku armagedon. Mala ma astma, takze se chci /musim stehovat, protoze venku nejde pres prach skoro videt - stavba bude trvat 7 let. Pritel to moc neresi. Kdyz se na to tema chci bavit (hledat byt, vyridit stehovani s pracakem, zazadat o socialni byt atd. - je to tady fakt neskutecna byrokracie na vsechno a cekaci doby), tak vetsinou reaguje popuzene, nema zadne plany, je mu vsechno jedno. Byt mame maly, dvoupokojovy, jeden pruchozi pokoj. Spime vsichni v jednom pokoji, bud rve v noci mimino, nebo mala kasle, slapeme si tady po hlave. Mala jde za rok do skoly, v rijnu a listopadu je ted nejvyssi cas zaregistrovat ji do skoly  - jenze my porad jeste nevime, kde budeme bydlet...Jde mi z toho vseho hlava kolem. Muj exmanzel na me tlaci, at uz konecne vybereme nejakou skolu a shodneme se na tom, kam se prestehujeme a kde budeme bydlet po dobu jeji skolni dochazky - mame tu stridavou peci a oba se chceme prestehovat nekde, kde bude lepsi skola a lepsi bydleni, protoze jak pisu, bydlim ted v nejhorsi ctvrti, kde ve skolni tride bude 80 procent muslimu. Ex uz dochazi se mnou trpelivost, vyhrozoval mi soudem a resime ted situaci s mediatorem - na poslednim terminu jsme se domluvili, ze do dvou mesicu mu musim rict, kam se chci stehovat. Nedokazu uz vubec relaxovat, nemam cas na nic, na holku ani na miminko...Kdyz se snazim neco z toho zacit resit (hledat na netu skoly, bydleni, prokousavat se dopisama z uradu v nemcine), tak na kline mimino... pritel sice s malym pomaha a maly je zlaticko, vetsinu casu hodny, ale ani tak nic nestiham.kdyz reknu, ze potrebuju cas na vyrizeni papiru, tak stejne to nikdy nevyjde...zato on vypadne z bytu se slovy, ze jde "hledat praci" a pak sedi v internet. kavarne cely den a vrati se navecer..ja jsem vecer po celem dni s miminkem uplne hotova, v noci kojim taky 2-3x....jsem casto na chlapa vztekla, nebo smutna, skoro kazdy den brecim nebo naopak rezignuju a lezim v posteli s miminkem a ani uz nehnu v byte prstem, ale pak je tady zase bordel jako v tanku, coz me zase rozcili, ze on tady nic nedela atd...mam pocit, ze se z toho brzo zhroutim. nevim, kde zacit, kde je chyba, nebo jestli si tim prochazi kazda z vas, ktera je na materske??? chci toho po nem moc? prijde mi, ze kdyz prijedu do cech na par dni a navstivim kamosky s detma, sice to maji taky tezke, ale resi vicemene jen vareni nebo kam pojedou na vikend, proste takove ty zenske starosti. ale maji treba babicky na hlidani aspon nebo ti chlapi aspon se staraji o zivobyti.. me prijde, ze jsem tady na vsechno sama....nedavno se do me jeste navezla mama se slovy, jestli chci byt na ty podpore vecne a cim se jako hodlam zivit, az pujde maly do skolky...a ze vsechny moje sestrenice apod. maji taky mimina, a jak pekne to zvladaji - dokonce si na materske privydelavaji! a ja se necham zivit od statu....jenze vsechny maji tatinky, co se staraji o prisun penez, rodinne domky, babicky ve stejne vesnici atd...

omlouvam se za takovy negativni popis situace, kdyz to po sobe ctu, vubec se mi nelibi, co jsem napsala:)) protoze normalne jsem clovek pozitivni, snazim se vzdycky najit reseni a jsem ve znameni berana, takze hlavou proti zdi, dokud to jde, ale ted uz to fakt nejde...prijde mi, ze vsechny snahy jdou vnivec a moje situace se nijak nemeni, ba je to jeste horsi...prosim vas o rady nebo jestli jste nekdo v podobne situaci (nezamestnany manzel..atd..)

Zdravím všechny členky. Ráda bych se zde ujistila ohledně hloupé myšlenky, která mě ovšem často napadá.

Mám druhé dítě. první syn byl dle mě průměrné miminko. Plakal často a večer byla hrůza díky kolice, pamatuji si, že mě musela hodně pomáhat babička. Do půl noci jsem sním byla já a od půl noci ona a já se šla prospat :D

Nyní druhý chlapeček je snad nejhodnější pod sluncem. Je to vůbec možné, že je tak dítě hodné ??? Probudí se, nakojím ho kam ho položím tam zůstane klidně hodinu, kouká, prdolí, směje se, sem tam zanadává. Ale žádné nucený pláč.

V kočárku taky úplně v pohodě, v noci se mi budí 1x..... Nemám absolutní problém. 

A TEĎ TA HLOUPÁ OTÁZKA: Je normální, že je tak hodný???  

Nezlobte se, ale ráda bych se dozvěděla že i Vy máte tak hodné dítě, většinou slyším jen: JO DRUHÉ DÍTĚ BYLO HODNĚJŠÍ...... NEBO OPAK: NEZNÁM HODNÉ DÍTĚ JAK MÁŠ TY.... 

Ale takovou hlášku jako : ano dítě bylo absolutně nejhodnějí JSEM JEŠTĚ NESLYŠELA :(

DÍKY ZA DISKUZY:cc): :cc): 

Maminky, které žijete v Itálii, potřebuju poradit. Potřebuju pro malého (3 roky) nějaké vitamíny - ideálně sirup a něco s paracetamolem - např. jako panadol. Poradíte mi italskou alternativu? Děkuji! :€s€: 

Nabízím přivýdělek pro maminky na mateřské - jde o úklid domácnosti. Máte zájem? Volejte 777275071.

Postupně zjišťuju, že můj jídelníček se za posledních sedm let dost změnil. Nestalo se to ze dne na den, ale obsah naší lednice a spíže je čm dál tím jednodušší. ... Málokdy mám chuť na maso, mlíko mi nedělá dobře, tvarohy a jogurty nepreferuju. Postupně přestávám úplně sladit a vyhledávám ty původní chutě. To by mě dřív ani nenapadlo, že si užiju chuť surového kakaového bobu víc než sladkou milku :///: nebo že do kafe to mlíko nenaleju a místo zmrzliny si dám radši okurku :s: No a jak tak sedím nad snídaní (dneska pozdě, uznávám ;) ) tak mě napadá, jestli to je čistě moje osobní potřeba vyhledávat farmářské, domácí a BIO, jíst střídmě a šetrně, nebo jestli je prostě doba taková a začínáme všichni nějak přirozeně vnímat že mlíko-mouka-maso každý den neni pro naše těla to pravý. Tak se ptám tady ... co snídáte? A jak vůbec jíte? :one: