Ach ti tatínci :(

ahoj já nevím, muj chlopek se o syna začal víc zajímat když chodil a ted má již 3 roky a věnuje se mu moc a dceři která má rok skoro vůbec. Pořád pracuje a podle něj s těma malýma se toho nedá tolik dělat, což já tak nějak chápu. Ovšem musím říct že s kámoškama chodím ven už od půl roka prvního syna a nikdy nebyl problem někam zajet a nechat doma i obě děti jen s tatkou.
Dala bych tatkovi nuz na krk. Já jsem řekla našemu tatkovi že pokud neuvidím snahu nebude další dítě a musím říct že tohle opravdu hodně pomohlo.

já jsem manžela hned od začátku zapojila do péče o syna, prostě tak nějak přirozeně, stejně můj jako jeho
takže v podstatě od narození koupe, ráno ho teď automaticky strojí do školky,hraje si s ním, když chci někam jít není problém, s kamarádkou na kavčo jsem chodila asi od synových tří měsíců, jen co jsem kojila jen jednou v noci a mohla jsem od devíti do půlnoci být pryč.........., chodila jsem jednou týdně cvičit a na angličtinu, te´d jezdí manža sice dýl domů, alestejně si chvilku najde, aby s ním mohl být, snaží se stihnout koupání a pohádku, o víkendu se mu hodně věnuje, máme barák a obr zahradu, ale prostě si čas najde a zorganizuje čas, aby to zvládal, v podstatě kdyby mohl kojit, tak by mě zastal od narození......můj názor je, že dítě je obou, tak bych mu prostě oznámila, že např. v pátek jdu někm s kámoškou, na papír napsala co má v kolik udělat, koupání a tak............v určený den mu dala pusu a řekla ahoj, pokud ti to nervy dovolí odešla bych, záleží jen na tobě, nebo si s ním trochu promluv, přeci jen by měl pochopit,že se potřebuješ také odreagovat

Tak my jsme s manželem oba dost společenští tvorové a máme spoustu koníčku.Ještě než jsme začali pracovat na mimču ujasnila jsem si s ním,že je to rozhodnutí obou.Chápu,že chlap chodí do práce,ale já se doma taky neflákám.Uklízím,peru,vařím,zavářím,starám se o dítě a od půl roka malé chodím do práce na záskoky.Takže jasně ,že mu nedám po příchodu z práce dítě a neřeknu starej se....ovšem jistou spoluúčast vyžaduji.Je to přece táta.
Manžel hned po příchodu z porodnice nejméně jednou týdně koupal(a rád),když jsem potřebovala něco doma dělat nebo si odpočinout,jel s kočárem ven.Normálně přebaloval a když jsem chtěla někam vyrazit,byl s malou doma a o vše se postaral.Prostě je to přece normální schopnej člověk.
Ti co říkají,že přece chodí do práce,tak co od nich chce žena víc,tak to by mě zajímalo co budou říkat, až budou ty ýeny taky chodit do práce.

Ahoj, tak muj pritel je to samy, mame dve holcicky - 3 a 1 rok a pritel nikdy neprebalil, nekoupal a nekrmil, ani si s nima nehraje, je s nima 2 minuty a rika, jak uz je hotovej... ale uz jsem si na to zvykla, jinak je na nas hodnej, porad nekam chodime, vse nam kupuje a miluje nas nade vse! Proste si asi budes muset zvyknout... oni ty chlapi maji bohuzel tu televizi jako odreagovani, ja uz ji taky nenavidim, jeste k tomu pritel na ni kouka a ma to zaply silene hlasite, takze jsem z toho vzdycky na nervy, ale nic s tim bohuzel neudelam...:-/

Nevím teda v kolik chodí manžel domů, ale zkusil bych mu navrhnout ať se jde po práci na chvíli schrupnout a že by jsi pak potřebovala pomoc nebo že by jste pak mohly společně něco podniknout....

Všem vám tady děkuji za názory :///: vím že rozbitá rodina už slepená dobře nedrží proto jsem se ptala i na názory jiných, vše si musím rozmyslet a hlavně zkusím našeho věčně unaveného tatínka více zapojovat i když to bude asi nadlidský výkon protože když kolikrát vidím, že sotva drží oči otevřené tak si vše udělám sama . A pokud nebudu moct jít ven já, tak nebude ani on ať si zkusí být několik měsíců doma a sám uvidí, nevím jak toto řešit, je to běh na dlouhou trať :r:

Taky bych řekla, že pokud je jinak všechno ok, tak kvůli tomuhle bych od muže nezdrhala. Je fakt, že mě taky občas štve, občas si na děti připadám sama, zvlášť v době kdy se mu sejde řada denních za sebou. Taky si vzpomínám že třeba prvního kluka do roku věku tak desetkrát koupal a párkrát i přebalil, druhýho do roku nic, ale zase se o to víc věnoval staršímu, pokud měl volno, tak večer často vypadla tak,e on umyl starší a já pak mladší dítě, sice potřeboval mít pyžamo připravený vždy ve stejném rohu postele, prootže jinak, nebo dokonce ve skříni ho prostě nenajde :s: ale dobrý, teď co bylo mladšímu rok a půl tak už se občas věnue i jim oběma, holt jsou to raubíři podle jeho gusta a už s nima je konečně ta správná sranda, co přijde zajímavá i tatínkům, ale i když je doma, tak se víc starám já, on je spíš na ty blbinky ;)
Asi bych ho zkusila do něčeho odpočinkového zapojit, společný koupání, nebo společná vycházka nebo tak.. a pak třeba vyhandlovat nějakou tu aktivitu jednou týdně pro tebe, abys měla třebas jen na dvě hodinky oraz. Já chodila až letos jednou týdně na zumbu, začala jsem když staršímu byly tři a mladšímu třičtvrtě, jinak jsem s nima byla nonstop,. a už to bylo docela únavný...
Jo, děti jsem chtěla, jsem za ně ráda, je to s nima fajn, ale i od tý nejkrásnější nejvysněnější práce si člověk občas potřebuje trošku odpočinout ;) :a:

osobně si myslím, že největší chyba je "mít pochopení" že se tatínek nestará o mimi hned od narození. Samozřejmě že s novorozeňátkem je většina "práce" na ženský, ale to neznamená, že se chlap nemůže aspoň trochu zapojit. Když se s péčí o potomka sžívá od začátku, nechybí mu pocit, že to sám zvládne a tak má i větší zájem "pomáhat". Když je zvyklý nedělat nic, těžko po něm můžeš chtít, aby uspal roční dítě.

Podle mě je docela ostuda, když se chlap neumí postarat o vlastí dítě. Nejde o to, aby všechno dělal denně, ale co když se něco stane a ty zrovna nebudeš po ruce, kdo jiný by se pak měl o malou postarat než její tatínek??? A že má tatínek náročnou práci, to je jen blbá výmluva, matka na mateřský musí být v pozoru 24 hodin denně a potřebuje si neméně orazit než chlap, který dělá "jen" od rána do večera.

Rozchodem s takovým partnerem si ale nejspíš nepomůžeš. Když si neumíš nastavit pravidla péče o společné dítě ani s jejím vlastním tatínkem, proč si myslíš, že to s jiným chlapem bude jiné??? Lepší než rozchod je pořádně si s partnerem promluvit a najít řešení přijatelné pro vás oba.

Dite jste si udelali prece spolu tak nevidim duvou proc by se nemohl zapojit.Muj manzel teda nekoupe ani neprebaluje,ale kdyz prijede z prace tak se venuje te starsi dcerce(3 roky).Samozdrejme ja mam obcas praci na doma tak musi hlidat i maleho (6 mesicu) a v pohode.Ja jeste kojim takze s krmenim zatim pomahat nemusi.Takze mu to rekni hezky od plic co si myslis a co ti vadi a uvidis co ti na to rekne a kdyztak papa.Treba mu to dojde oni chlapy jsou jina stvoreni.

Když tak čtu ty příspěvky tak mě to utvrzuje v tom že já mám doma naprostý poklad. Co se malá narodila tak se o ní partner stará jak jen může. Cca od jednoho měsíce jí začal koupat a vydrželo mu to do dneška (malé budou brzy tři roky). Partner je také přes den v práci, ale hned jak dojde domů, první co ho zajímá jsem já a naše dcera. Když děláme něco na zahradě, malá u všeho asistuje, když vaříme nebo děláme něco doma, malá asistuje. Když se chce partner natáhnout k TV, stíhá u toho s malou dělat blbiny a je na něm vidět že mu aktivní odpočinek nevadí a užívá si každou minutu kdy může s dcerou být. Každý večer jí vykoupe, nakrmí a ukládá jí ke spánku. Mají spolu od narození krásný vztah a já mám jistotu, že se o ní dokáže kdykoli sám postarat.
Myslím, že bys měla tomu tvému říct co tě trápí a jak to cítíš. Tím že se malé nevěnuje se sám okrádá o to nejcennější co v životě je. Práce a peníze jsou v životě důležité, ale otec je pro dítě důležitější. :a:

Promluv si s ním. Dej mu najevo, co se ti nelíbí. Trochu se podivuji nad některýma komentářema níže. Proč by nemohl odpočívat od práce tím, že tráví čas s dcerou. Copak okoupat dítě, pohrát si s ním je nějak totálně psychicky a fyzicky náročné??!! Můj muž má náročné povolání a je často na cestách, ale aby přišel domů a sedl si "sprostě" k televizi by ho ani nenapadlo. A na to, že chci jít jednou za čas ven "nejde"??!!! :00: Jo, oni si rychle zvyknou na ten servis, a kdo by taky ne, že jo. Taky by se mi to líbilo. Jako matka, de facto pracující 24 hodin v kuse, máš taky nárok na odpočinek.

Ahoj,
myslím, že takto se chová (nebo spíš neví, jak se chovat) řada tatínků. Osobní zkušenost nemám, ale co slyším od kamarádek a známých ŽÁDNÝ tatínek nekoupe a takové to blbnutí je jen na chvilku. Ono to příjde čase, určitě! ;)

Ježišku...

Chlapům prostě někdy chybí takovej ten "mateřskej pud", neví, co si s miminem počít. Do roka věku nejstarší dcery jsem nikdy nebyla bez ní ani pět minut. Muž si ji třeba pochoval, ale jen do chvíle, než začala brečet.

S každým dalším dítětem už byl otrkanější. Ale s kočárem šel ven asi dvakrát v životě. Dítě nikdy nekrmil z lahve, a kolikrát mimino přebalil, bych spočítala na prstech jedný ruky.

Ale jak děti rostou, hodně se mění- když už chodí a mluví, je manžel jejich nejlepší kamarád. Děti ho milujou, on s n ima blbne, chodí ven, hraje si, zpívá si s nima, etc.

Můj muž má taky časově náročné povolání- podniká a musí se otáčet. Proto chápu, že si taky chce a potřebuje odpočinout. Já mám hold směnu 24 hodin denně, ale zato nemám starost o peníze, mám, co chci, cokoliv chci pro děti.

Teď budu mít čtvrté, a rozhodně neočekávám, že by ho manžel koupal nebo uspával, proč by měl??? :s: On ode mně taky nechce půlku na nájem a domácnost....

Ahoj já si myslí že než od přítele odejdeš měla bys mu říct co si o tom myslíš a dohodnout si nějaký kompromis.Střídejte se v koupání,uspávání,dyž bude řada na něm tak si vymysli pro sebe program.Když budeš doma on se nepostará.Klidně si zajdi 3x týdně zacvičit at se taky zapojí.Zkus to nejdřív vyřešit takhle a pak přemýšlej nad odchodem.pa

myslím, že odchod od přítele by byl předčasný, pokud ve všem ostatním funguje. Třeba to hraní ještě příjde, manžel si s malým hraje měsíc od měsíce víc (v říjnu nám budou tři roky). Ale ten páteční večer bych si vydupala. Když bylo malýmu 8 měsíců, tak jsem ho nechala manželovi na celý den, aby viděl, jaký je to záhul. Měla jsi vidět, jak to změnilo jeho pohled na věc :a: I když jsem celý den myslela jen na malýho a měla hrozný strach, jak ti dva spolu válčí, ale prostě jsem to udělat musela.

je to sice škoda,jemu utečou ty nejkrásnější roky ale nepřijde mi to jako duvod k odchodu,proč brát holce tátu,zázemí,pokud se jinak stará,zabezpečí váš,má vás rád tak si myslíš že jiný chlap se k nevlastnímu dítěti bude chovat líp??muže ale je jich hodně málo,tohle je hodně vážný krok a odejít jen kvuli tomu že se chlap nechová k malé tak jak si představuješ :?

Čauky,tak to jsme na tom stejně,přítel s malou taky nikdy nebyl,nekoupal apod.,buď byl unavený nebo mi řekl,že je moc malá a že se bojí.Až prý budde větší,tak se bude starat,no každopádně,on se odstěhoval a když přijede za náma (1 x za 2-3 měs.),tak malou hlídat musí,ale samozřejmě je také unaven (malé je 2,5 r.).Nevím,já si myslím,že to nepřejde,že to jiné nebude.Jestli tě to potěší,já celých 2,5 r. taky ještě nikde nebyla :-D
Asi bych ho poslala někam.