KOLABS- stalo se to některé ?

01.02.2010

Holky jsem v 27tt a mám za sebou nepěkný zážitek ://: . Ale chci se zeptat jestli náhodou neměla některé to stejné :w: Můj příběh začal tak. Ráno jsme s manželem posnídali a šla jsem ho doprovodit k lékaři na vyšetření. Máme to jen asi tak 500m tak dálka to není. Po cestě jsme si vykládali, jenže manža je rychlík tak jsem mu říkala ,aby spomalil že už přece jen ten pupek zavazí a více se zadýchám. Jenže spomalil tak na 10 m a pak zas šel po svém celou cestu jsem zívala, ale nic mi nebylo. Došli jsme před budovu lékaře :*8*: a nadveřích bylo napsané že tento týden neordinuje a jak jsme to četli. Tak se mi podlomila kolena zahučelo v hlavě a udělalo nevolno.Tak jsem objala manžu že mi je zle. jenže se to stupňovalo :jawdrop: .Začalo mi pískat v uších, hučet v hlavě a přestávala jsem vidět, vše bylo bílé jen věci měli šedo černý obris.Nohy a tělo jsem přestala cítit, srdce mi nijak netlouklo tak jak když se někomu udělá zle tak mu buší srdce jak splašené, ale mě ne :n: .Hodně rychle jsem dýchala a to vše se stupňovalo až do doby když jsem přestala vnímat tělo a okolí. Holky já měla šílený strach :\\: když to začalo hlavně o to malé.Co jsem si celou dobu uvědomovala tak to bylo manželove srdce, které bušilo tak krásně rychle v tom okamžiku mě bylo nejkrásněji bylo mi vše jedno nic mě nebolelo, zima nebyla prostě krásný pocit jako bych byla dítko a slišela matčino srdce :dance: . Celou dobu mě manžel držel přitisklou k hruďi ani nachvílu mě nepustil. Nevím jak dlouho to trvalo, ale pak jsem zas začala pociťovat nohy hukot a pískot se vracel a já začala zas vnímat okolí, slyšela jsem jak manžel říká lásko vydrž už tu každou chvílu budou. :*[]: No a já se pomalu procitala a jak jsem otevřela oči tak jsem viděla záchranku jak se valí knám. Naložili změřili tlak vše už bylo skoro v normálu, ale pro jistotu mě zavezli na internu.Kde natočili ekg vše v pořádku. No pak mě převezli na ženské kde skontrolovali naší princeznu :girl: vše v pořádku. Co mi jen zjistili že mám nižší tlak, ale to je v těhu úplně normalní. Všecí to brali jako že jsem těhu že to se stává, jenže já už jsem těhu po třetí a nikdy jsem nic takového neměla jo třeba zatmění a trochu závrať, ale to se nedá stimto popsat :n: . Já jsem tak strašně ráda že tam byl manža, kdybych šla sama ven nebo na poštu a někde se mi to odehrálo tak se tam válám na zemi a nikdo mi nepomůže , řeknou že jsem asi přebrala, bříška v bundách moc nejdou vidět, ale i tak asi bych zmrzla a nedej bože spadnout na břuch mám placentu ve předu :°O°: . Manžel se pak doma pomalu složil říkal že byl vyklepaný a zaspal až ráno o 4 hodinách.Ptala jsem se ho kdy volal záchranku že prej ve chvíli když jsem mu začala těžknout v náručí, říkal že si uvědomil že kdyby mě selhávali orgány že by mě na tu ledovou zem nedokázal položit a nikde nebylo ani živáčka. :^O^:
Jinak mám zakázané chodit sama já bych ani sama nikam nešla v takovém počasí a po tomto mám strach :$$: . Holky moc se omlouvám za román a za spoustu pravopisných chyb, ale jsem na češti nu levá.
A týmto bych chtěla i poděkovat svému manželovi že byl tak statečný a nespanikařil což já osobě bych určitě byla hysterická :C]]: :k: HOLKY A NEJHEZČÍ NA TOM JE ŽE SLÍBIL ŽE KDYŽ ŘEKNU ŽE MÁ SPOMALIT TAK UŽ VÁŽNĚ SPOMALÍ :C]]: :C]]: :C]]:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Taky se přidám.
Aby ne, já starej hypouš! :s:
Teď mě pálí žáha a mám hlad, ale koukni na ten čas!
K tomu omdlévání: Stalo se mi to na nákupu. Zima, venku náledí, to jsem mohla být tak 4.měsíc. nabalená, abych nenastydla.. šli jsme pěšky na nákup. Tak nakupujeme v supermarketu a u salámů jsem začala zívat.. Běžné.. ale já zívala nějak moc (ty jo, je zívat s měkkým i, nebo tvrdým?).. Mě se tam to měkký nelíbí, ale nevím, proč by mělo být tvrdý, když není vyjmenovaný..
Nic, zívám. A zívám.. a zívám.. u kasy už je mi vedro.. jsem rozepnutá, opírám se o zeď, povídám si s přítelem. Už je mi to opírání blbý, tak se odstrčím.. zívám.. je mi divně, opřu se o pult.. podvědomě hledám, kde si sednout.. nikde.. bláto, studený schody.. lavička je cca 30 metrů daleko.. zvládnu to? Doběhnu na ní? nebo se mám válet a dělat ostudu na zemi v krámě? Čím dýl budu přemýšlet, tím míň mám času. Houknu na přítele, že musím hned ven, jestli to zvládne.. Podívá se na mě nechápavě a kývne. Jdu rychle, ale opatrně.. ještě 15 kroků, 10 kroků, 5 kroků.. už jsi tam, vydrž... 2 kroky.. už pár metrů jdu po slepu... poslepu sedám. Jestli tam není, tak to je pech, neujdu sama už ani metr. Sedím. Za pár vteřin se mi rozednilo, ucítila jsem tělo a podívala se, kde sedím. Lavička vzorně podemnou. Kurňa, já mám odhad, chválím se. Tím se mi zlepší nálada. Za pár minut vyjde přítel.
Vyprávím, co mi dělo. Nějak mi nevěřil a řekl, že to mám z toho, že chodím tak nabalená.. že to by se udělalo blbě každýmu.. Silácký řeči.. podle následného chování jsem usoudila, že usoudil, že to bylo i proto, že jsem měla kočík s nákupem v ruce. Od tý doby nemám nárok na diskuzi, nesvěří mi ani koš na odpadky! Smím si nosit jenom kabelku a když nic jiného nezbývá, dělá mi lehkou tašku (toaleťák, vejce, chleba) a tu smím nést. Žádný poponášení. Vždy se zlobí. (Občas mu to dělám naschvál, když jsem na něj naštvaná, že začnu "tahat" vysavač a tak).. Nosil by mě na rukou a má co dělat, aby mi to nedal najevo..

In reply to by Jana Kulhánková

Taky krásný zážitek :k: . Já měla pech nikde jsem si sednout nemohla všude zmrzlej sníh nikde lavička a jak to rychle přišlo bych neudělala ani krok stačila jsem se jen chytnout manžela a to jsem žádnou tašku a ani košík neměla a ještě bylo -10°C. Netrvalo to jen okamžik, manžel stačil zavolat sanitku a tu volal až když nevěděl co semnou a já se probírala až když knám přijížděla. Mohu říct že jsem ráda že se to už neopakovalo, no musím zaklepat ještě prďolka není venku, ale snad už to nějak doklepem venku sníh není a lidi už také chodí na procházku tak snad by mi někdo pomohl. Ale stejně sama nikám nechodím , jen velmi vyjímečně (jo a to í-ý to se mě také nelíbí to měkké, ale co už). :\x:

Ahojky,
tak přesně jak to popisuješ, tak mě se to bohužel stává už asi od 14 let, většinou tak 1x za rok. Chodila jsem často k dr., brala léky, ale pořád se mi to vracelo.
Teď jsem ve 28. týdnu těhotenství a stalo se mi to dvakrát. Jednou jsem omdlela úplně a jednou jsem to udýchala a hlavně myslím, že mi pomohla coca-cola, kterou jsem si zvedla tlak. Jinak mě se taky začne pomotávat hlava, hučení v uších, slabost, pot na čele, černo před očima a omdlím. Většinou to trvá jen pár sekund a zase dobrý, ale není vyjímkou, že se mi to stane i 2x nebo 3x po sobě. Já s tím chodila k lékaři a řekli mi, že se jedná o neurokardiogenní vasovagální synkopy, kterými trpí hodně lidí, nejsou nijak nebezpečné a dá se jím předcházet. Hlavně dodržovat zásady: hodně pít, vyhýbat se vydýchaným prostorám, dlouhému stání, spát 8 hodin denně, rychle nevstávat z lehu. Je to těžký, někdy mám pocit, že vše dodržuju a i tak to přijde. Hlavně, kdyby se ti zase dělalo nevolno, tak si sedni, nebo lehni a nohy nahoru. Nikdy nestůj, můžeš blbě upadnout, je to nebezpečný jak pro tebe tak pro miminko. Jinak já jsem kolikrát z omdlení oblblá celý den, mám pořád nižší tlak. Nejlepší je si dát kávu, aby se ti zvedl, ono to pomůže. Opatruj se!! pa

In reply to by zrzka

jo tak o panáku mi dr. taky říkala, ale to jsem nikdy nezkoušela. Nejsem zvyklá pít, hned bych se opila :s: Spíš v létě, v zimě otravuju s tím, že si musím koupit nějaký pití nebo tahám z domu..

In reply to by zrzka

Mazec panáka , tak to už by mě opravdu zabilo, naposledy jsem měla alkohol před 11 lety. No možná když přičtu vždi nějaký hlt při přípitku u narozen atd aby se neřeklo tak za tu dobu 11 let asi jen jeden pohárek. Nevím proč , ale vůbec mě to nechůtná a nedělá mi dobře. Ještě že i manža je takovej sice nepije jen 3 roky, ale i tak.Ale zato kafé tak to snad má aspoň 5 deně blázen.

In reply to by Eliza2

..já preferuju kafe nebo kolu, ale když je nejhůř, funguje i ledová voda.. pití si pořizuju na jakýkoliv pohyb po městě (fronty, postávání, přebíhání, střídání teplot) ... i když jinak si nenechám poradit nikdy v ničem :s:

Jj, je to normalni. Stava se hodne holkam. Me se stalo neco podobneho. Akorat se mnou nikdo nebyl. Nastesti jsem poznala, ze pujdu k zemi, tak jsem si sedla a pak i lehla na zem(bylo to u nas doma). Odeslo to zhruba po 5ti minutach. Byl to fakt hnusny pocit. Doufam, ze se to uz nestane:(

Ja jsem snad jedina zenska u nas v rodine, kdo nema problemy s tlakem. Jiank se vsechny tety a sestrenice bezne nekde kaci, takze o tom aspon neco vim.
V tehotenstvi jsem mela tlak uplne v pohode ale presto se mi stalo, ze jsem se dostala do stavu, kdyz jsem vedela, ze si musim rychle sednout, nebo budu za chvili lezet. Stala jsem treba s kamaradkou na zastavce na tramvaj a najednou mi doslo, ze nevnimam co rika, ale citim, jak mam tezke nohy. Bylo to u jednoho obchodu a ja se beze slova otocila, vesla tam a sedla prodavacce na zidli. Chvili jsem sedela a pak jsem se ji omluvila, ze uz je to v pohode, ale ze jsem prost musela. Taky jsem si opravdu nedelala nasili a kdyz nebylo v tramvaji misto, proste jsem nekoho poprosila, aby me pustil.

Zkus vic vnimat, co ti telo rika. A kdyz citis, ze je neco jinak, nikomu nic nevysvetluj, proste se sedni kamkoliv to v te chvili jde a vedomne pomalu zhluboka dychej. Nejhorsi je kdyz se snazis brat ohledy a chces nekomu vysvetlovat, jak ti je.

Ahoj, já myslím, že to nic hroznýho nebude, pokles tlaku a omdlení. Mám nízkej (nebo spíš dost kolísavej) tlak celej život a tyhle pocity dobře znám, švihla jsem s sebou jen jednou a to mě chytla mamka a rychle probrala. V těhotenství se mi tlak ještě snížil. Nutkavý zívání až nezvladatelná ospalost, zatmívání, pocit hadrových nohou, motání hlavy, nesoustředěnost ... to všechno patří k tomu nízkýmu tlaku a to srdce a děs, to je zase panika, když nevíš, co se děje a máš strach o sebe a hlavně o mimčo. Až ti příště bude slabo, tak si sedni, hlavu dolů, nohy nejlíp nahoru a zhluboka dýchat, napít se a bude líp :) docela pomáhá cola, kofein zvýšuje tlak.

In reply to by vood

Ráda bych si sedla, ale tam nebylo právě kde nic po ruce. Manžel mi říkal že mu to spíš připadalo že jsem měla málo prokysličený mozek nebo tak něco, když jsem celou cestu zívala a rychle dýchala.Ale už je to zanáma a budu dávat večího majzla, ale jsem ráda že nejsem sama, a že člověk poradí . Příště budu nosit v baťůžku aspoň malou láhev coli :a:

Já neměla nikdy před těhotenstvím tlak vyšší než 105/65.. klasika moje byla jít si pro recept na HA a tam když mě změřili (bez stresu z vyšetření) tak mě okamžitě posílaly sestry na lehátko.. 90/60.. alespoň někde mam missí míry ;) Teď jsem jako těhu na 120ti/75, ale i tak to cítím.. takové mdloby, jako přišly na Tebe, znám jako svý botičky.. s každou druhou menstruací, která byla silnější, jsem nějakou podobnou příhodu absolvovala. A to podotýkám, že nejsem žádná sušinka, ale 70tikilovej kus ženský :s:

Psala jsem to tu pár týdnů zpátky, fronta v bance, horko, sladko v puse, hlasy vzdálenější.. taky jsem jim tam udělala scénku.. pokud to je u Tebe poprvé, je to pochopitelný, že jsi překvapená, u mě je to spíš zralý na facku, když si nedávám bacha..

Když se budeš cítit takle, je dobrý nespomalovat, ale zastavit, sednout, a svlíknout co půjde - čím větší zima, tím rychleji se nahodíš zpátky a bude se Ti líp dýchat (buďme rády za těhu přes zimu, já bych to v létě asi protrpěla víc) a hlavně - nevím, jak jsi na tom s kafem, ale "jedno slabší neuškodí" je pravda a když mě čeká náročnější den, tak si ho dopřeju. Lepší trocha kofeinu ráno, než miminko plašit takovýma výpadkama..

Manžovi dej pusu a ať si Tě víc hlídá - množíš přeci jeho úúúžasné geny! ;)

In reply to by zrzka

Děkuji za bezva povzbuzení :dance: , už jsem myslela že to budou poslední mé minutky tlak v těhotenství mám 100/60 až 120/70. Kafé nepiju nikdy mi nedělalo dobře, právě se mi zněho vždy celej den točila hlava. Stačí když si jednou začas dám kapučíno, ale musím vědět že nikam nejdu. Manželovi jsem už moc poděkovala je to muj anděl strážný, je to sice druhý manžel, ale nevyměnila bych ho zanic nasvětě.Ten náš společný poklad, si hlídá a každý den mu čte pohádku do sluchátek vykládá, mazlí a krémuje domeček. Je hodný i na mé děti s prvního manželství v sobotu si kluci udělali krásný víkend, malej byl stoho unešenej. Jéli saňkovat na pořádný kopec tak se tam oba tak vyblbli že snima pak ani nebyla řeč stále se hihňali :C]]: .Strašně jsem jim záviděla také bych si zajezdila :r:

Ahojky jeje to je sileny.... ted se mi to tedy uplne takle nestalo, max se mi zatmi pred ocima sednu si pripadne sesunu na zem a zachvilku ok, ale jednou se mi stalo presne co popisujes.... mylela jem ze je to muj konec.... takze opravdu bud na sebe opatrna s tim tlakem v tehu je to blby hlavne ze jste v poradku :h:

Ahojky já jsem nic podobného nezažila...ještě že byl z tebou manžel...není to sranda a hlavně že je ti už dobře...

In reply to by Avani

Děkuji :k: , dobře mi je jen budu mít strach jít i na prohlídku, chodívám sama, manža je v práci. Ale nic jiného mi nezbude.Auto nemáme a v autobusu mi bývá zle to ještě i před těhu. Asi budu říkavat mámě aby mi dělala doprovod, je už v důchodě je doma a zdravá tak to pro mě udělá. Byla semnou i na testech na cukrovku to jsem měla také strach abych sebou na spáteční cestě někde nerýpla, když to bylo vše tak zmrzlé a vše dopadlo dobře i testy.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky