Náš pokus o zevní obrat plodu aneb akce palačinka

14.01.2010

Ahoj, tak jsem zpět a hlásím, jak probíhalo naše otáčení tvrdohlavého Piškoťátka :)

Pan dr., kterému jsem před vánocema psala mail, mě den předem vyšetřil (když na mě stříkal gel, urvalo se víčko a všecko se na mě vylilo :s:) a řekl, že by mělo všecko být bez problémů, placenta byla vzadu, takže prý se jí ani nedotkneme, což je fajn, mimčo pohyblivé, plodovky středně, tak že to teda zkusíme, a když budu chtít, mám ráno přijít na příjem; tak jsem tedy přišla :) Ještě mi popsal celý zákrok a řekl, že nebude nic lámat přes kleno, dělat násilím, a že celý obrat by mohl být hotový i do minuty, pokud se bude dařit.

Popsal mi i veškeré rizika s tím, že se mu to nikdy nestalo ani o tom neslyšel, pouze četl v odborných knihách, že se to může stát.

Ráno jsem se hlásila a sestřičky se mnou sepsaly papíry, natočily mi monitor, oblékly mě do slušivé erární košilky a pan přednosta už se na mě přišel podívat a byl celou tu dobu jako můj strážný andělík :) Řekl, že mi dají kapačku asi na hodinu a půl, ale nemohl se dočkat, tak pořád přidával a přidával a smál se, že zkouší, co vydržím, hlídal mi ale tep a pořád se někdo ptal, jak mi je. No panenky jsem musela mít přes celou hlavu :s: srdce bušilo a šíleně se mi třásly ruce, ale nic hrozného.

Pak mě vyšetřovala ještě nějaká mladá paní dr., že má Piškotě cca 2758 g, ptala se mě na choroby, první porod atp.

Mno a pak už nadešla moje "hodinka". Ležela jsem na vyšetřovně u porodních sálů. Přišel můj hrdina :s: jedna paní dr. a dvě sestřičky. Paní dr. měla v ruce ultrazvuk a po celou dobu vždy po chvilkách kontrolovala srdíčko miminka. Pan doktor mi nageloval břicho a nahmatal zadeček palcem a prostředníčkem, druhou rukou, celou dlaní, podepíral zádíčka a hlavičku a začal posouvat. Já se snažila co nejklidněji dýchat, aby mimi vědělo, že i když s ním nějaké divné síly hýbají, jsme v klidu :s: a snažila jsem se být co nejvíc uvolněná. Líbilo se mi, že mi pan dr. povídal o tom, jak je tam miminku je dobře, že není problém, protože to jsem chtěla vědět ze všeho nejvíc.

Když se mimi dostalo do příčné polohy, měla jsem pocit, že někdo otáčí mě, strašně se mi motala hlava, musela jsem otevřít oči. Dr. se ptal jak na tom jsem a já, že v pohodě :s: Chvíli čekal, všechno popisoval a pustil se do dalšího posouvání, holky, chyběl opravdu chlup! Ale palačince se to přestalo líbit, já taky nebyla nadšená, protože to přece jen bolelo, tak ji jediným hmatem pan dr. vrátil zpět. Ptal se, jestli to zkusíme za dvě minutky znova, říkala jsem, že jo. Hlavně kolem pupku a v podbřišku to bylo celkem odporné, hodně nepříjemné, ale dalo se to vydržet pro dobro věci :)

Druhý pokus. Mimi bylo zhruba zase v poloze příčné a to dr. reagoval hrozně rychle a šup s ním zpátky s tím, že se to miminku vůbec nelíbí a nejde, byl z toho strašně smutný, já ani ne, byla jsem ráda, že jsme to zkusili, a věděla jsem, že pro to udělal všechno bez toho, aby malé ohrozil. Fakt jsem cítila, že je to profík :one: a řekla mu, že i tak děkuju.

Pak jsme se chvíli bavili a nechali mě na monitoru. Začala jsem se potit ještě víc, špatně se mi dýchalo a cítila jsem, že kdybych neležela, že už jsem na zemi :s: Sestřička mi přinesla vodu, byla z mého "zjevu" mírně vyplašená, ale voda mi hned pomohla a bylo mi líp, hlava se přestala motat během dne, břicho bolelo, jak by mě do něj někdo nakopal a ještě bolí, ale nic drastického jsem nezažívala. Největší strach jsem měla, aby se nerozjel porod, děloha pracovala jak divá, na monitorech mi lítala až k 70tce a v noci mě budily dost velké bolesti, ale my jsme s miminem prostě tvrdohlaví oba, my chtěli domů, tak nás ráno pustili, protože teď se rodit nebude!

Na závěr, pokud to někdo fakt četl a měl by tento problém s KP :s: bych řekla, jestli má možnost jít do fakultky v Porubě zkusit obrátit miminko, protože si opravdu přeje rodit přirozeně a nejlépe hlavičkou, ať jde. Ty obraty tam provádí pouze ten pan přednosta, který mě celou dobu nezklamal, ještě ráno jsem mu říkala, že ho chci k porodu, tak jsme se s holkama na pokoji i s ním zasmály, protože páni přednostové porody jen tak nedělají a já mu to řekla stylem "já chci vás, přijdete?" :s: ale cítila jsem, že kdyby byl tu dobu v práci, byl by určitě ochotný.

Když jsme se po tom zákroku ještě bavili, přišla řeč na porod KP. Pochválili mě, že jsem byla opravdu statečná :s: a že pokud mamka takto spolupracuje a je trpělivá, vidí to na úspěšný porod KP. Na vizitách jsem měla 2 jiné doktory, kteří oba říkali, že pokud to maminka opravdu chce, nevidí v tom problém, že to trvá déle, ale že teď v poslední době měli dokonce 4 porody KP a všechny dopadly dobře. Takže holky, uvidím až u samotného porodu... ale jdu asi do toho.

Na pokoji, kde jsem musela být přes noc, protože hlídali mrně, se mnou byly moc sympatické holky, jedna tam byla ve 25 tt s už týden vyteklou vodou, maličký má kolem 600 g - to jsou starosti! :00:

Mno a protože to bylo vyčerpávající psaní, jdu sníst kuřátko, které na mě čeká v kuchyni a Vás moc zdravím a těm, co na mě myslely, držely mi palce a psaly mi (omlouvám se, že jsem moc neodepisovala - určitě ne, jak bych chtěla) děkuju!

:a: :h:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka