Bobulka

Umřel nám chameleon.
Bobulka byla nemocná a už dlouho trpěla, byla slabá, ale bojovala a moje sestra udělala maximum, aby ji uzdravila a tak Bobulka žila ještě půl roku poté, co veterináři řekli, že je to konečné stádium a nedožije se rána.
Oblíbila jsem si ji, když byla sestra na dovolené a já jsem jí chodila krmit zvířenu...napřed jsem se jí bála, ale pak jsme se skamarádily a ona pak po mě vždycky házela očko, jestli ji jdu zase prudit s banánem na párátku. A pokaždé se jinak zabarvila, aby jsme neupadly do stereotypu :) Včera Bobulka odešla do chameleoního nebíčka a obě jsme to se sestrou obrečely.
Uspořádali jsme jí u rodičů na zahradě důstojný pohřeb. Sestra ji dala do krabičky od čaje (bohužel jsme neměly od černého, tak to byl rybízový), taťka vykopal jámičku, uložili jsme ji, zazpívali Nezacházej slunce zlaté, hodili hrstičky hlíny na krabičku, taťka otočil drn, důsledně to zadupal a položili jsme kytici.
Křížeček je ve výrobě.