Deníček uživatele Räberka

no na to se ptám :///: co máš kdy dál jako kdy máš další kontrolu u Dr. :///: :s: proč bys tam chodila když prvotrimestrál je citlivější a spolehlivější, nikam už nechod :n: :///: vem si že to jsou 2 jména ale já jich zažila nespočet..byla jsem 9 cyklů ve snažilkách, teď jsem tad yv klubíku a ještě ve 2 skupinách na f e j s u ale asi už jsem se smířila s tím, že to patří k životu a že těch případů je prostě hodně, takže už si to tolik neberu ale měla jsem dny kdy jsem to obrečela kort když jde o holky se kterýma se zkamarádim a podporuju je a najednou mi napíšou že krvácí a jdou na revizi, nebo teď jedna stejně stará jako já prodělala zamlklý..tomu se prostě nevyhneš, je to všude musela by ses odstřihnout od internetu a žít jen v tom svym těhotenství :n: a to se nedá..mě furt všichni psaly ať to nečtu ale jak to mám nečíst když se to děje v tý komunitě kam patřím a ve snažilkách jich bylo nespočet..bohužel to se stává a musíme to brát tak že to k životu patří a že příroda ví co dělá :k:

:( Je to smutné, ale je to téměř na denním pořádku, a nikdy ani ty nevíš, co se může přihodit. Nedávno jsem potkala jednu známou tady od nás z města, zrovna jsem nadšeně vypochodovala od doktora s fotečkou v ruce. A tak jsme se daly do řeči, ona že co to mám. Tak já nadšeně, že čekáme mimi... Ouha, to jsem neměla dělat. Rozbrečela se, a řekla, že před dvěma týdny o miminko přišli, skoro 12. tt, přestalo :h: . A já se jí ještě chlubím fotečkou. Bylo mi děsně, mají stejně starého synka jako je Markét, děti spolu choděj do školky, takže tamodtud se známe. Bylo mi jí hrozně líto. A pak bylo ještě horší, že jsem na dalším UZV se klepala strachy, esli miminku tluče srdíčko, protože jsem na ni pořád myslela, a říkala jsem si - tyjo, co když i moje miminko... Když vidíš, že to postihne i tvoje kamarádky, nebo někoho v rodině... Když sestřenka potratila, já byla zrovna někde ve 20. tt, a byla jsem vyřízená, že je to hned, ani nemrkneš. Jeden den je vše OK a druhý... :(

Jo, bohužel se to stává opravdu každý den. A nikdy nemáš jistotu ani po porodu. Moje sestřenka porodila předčasně asi o měsíc a za pár dní ještě v porodnici miminko zemřelo. Hooodně dlouho se z toho vyhrabávala, ale dneska už má roční Aničku a je nakonec šťastná. Pak zase moje kamarádka, ta porodila ve 20.tt mrtvé miminko a ta má doma ještě 4 letou holku a dvojčata kluky na cestě, termín má v dubnu a mají se čile k světu.
Je to hrozný. Nechci vás holky strašit, ale opravdu se to děje každý den, ale nikdo s tím nic neudělá. :( :( :(

porodila zdravou holčičku, která den po porodu z neznámých příčin zemřela. Možná syndrom náhlého úmrtí, ale těžko říct. Je to tak, nikdy nevíme, a děje se to dnes a denně. :(

Někdy si lidi nevidí do pusy a někdy je to blbá náhoda když to nevíš. ale mě takhle málem rozbrečela kamarádka s její mámou, když jsem šla začátkem ledna z gyndy se slzama v očích protože mi Dr. řekla že těhotenství by se rovnalo zázraku a že si s náma neví už rady tak nás pošle do CARu a místo aby mě ty dvě uklidnily tak prej "no umělý, to ještě pěkně dlouho potrvá, aspoň dobrý rok" a ta kámoška "no ještě že já otěhotněla hned" a já jen koukala a držela jsem se abych se jim tam nerozbrečela, bylo to pro mě něco hroznýho a oni mi řekly takový věci už když na to vzpomínám tak je mi hrozně smutno a přitom jsem v tý době už těhotná byla když si to tak vezmu byly to 2-3 dny před ms která nedorazila a já se tak nehorázně rozhodila a ještě pak u mámy jsem se držela abych nebrečela. A vem si že já měla jen problém s otěhotněním a co mi ty lidi řekli, nedokážu si představit kdybych byla jedna z těch, kterým se ta smutná věc stala a pak bych potkala třeba těhotnou kamarádku. Já na těhotný byla hrozně háklivá, bylo mi do breku vždycky když jsem viděla těhuli nebo kočárek protože jsem nikdy nečekala jak dlouho to může trvat a přitom teď vím že může být ještě hůř. Teď už toho mám dost naučenýho a mám zkušenosti, ne sice vlastní ale jak čtu všechny možný příspěvky tak sbírám i znalosti a vim že když se stane ta věc a o mimčo se přijde tak je pohnojíno, záleží pak na tom jestli to odešlo samo nebo jestli se muselo na revizi..pokud to odešlo samo tak se nemusí dodržovat šestinedělí a pár se může začít snažit hned a ve většině případech se to podaří opravdu hned první nebo druhý měsíc...jinak se dodržuje šestinedělí a pak se zadaří taky téměř hned takže se to zlé brzy v dobré obrátí a snažila bych se to brát pozitivně protože kdybych se hodila do depresí tak bych jen tak znovu neotěhotněla, psychika dělá hrozně moc a některé ženy se dokonce bojí znovu snažit aby se to neopakovalo. Takže psychika je nejdůležitější. Kamarádka teď měla zamlklý v 5tt ale bere to neskutečně sportovně řekla, že sice má strach se snažit ale že se bude příští rok vdávat a že teď pojede na 14 dní na dovolenou a vypne tak to je dobrý přístup. Ale zase když už to miminko vidíš a slyšíš nebo dokonce cítíš tak to musí být něco neskutečnýho a zase o dost těžší. Znám případ holčiny, mladý které postupně odtekla plodová voda a i když bylo mimčo zdravý tak bez plodovky nemohlo fungovat a ve 4. měsíci jí ho museli vzít. Já se takový věci snažím nepřipouštět těch případů je opravdu spousty a dějí se hodně často až by se někdo divil. Ale nemůžu na takový věci myslet, rozhodí mě to a to neni dobrý. Znám i ženskou (lékařku) která má termín v srpnu a je hrozně negativní taky jí chápu má za sebou 5 potratů a teď si od prcka drží odstup, neví ani v jakym týdnu je a pořád řiká že teď s ní ten prcek je ale zítra už nemusí. to je to že nikdy nevíš co se stane ale to přeci neznamená že se budu až do termínu klepat že se něco může stát a vůbec si to neužiju a nebudu na to mít žádnou hezkou vzpomínku. Každý to bere a prožívá jinak, je to individuální jako všechno ostatní. Já se snažim ty holky kterým se to stane maximálně podpořit ale některý se pak těhulím vyhýbají a mám i zkušenost že se se mnou jedna přestala bavit protože o miminko přišla a já jsem pořád těhotná, vždycky když jsem jí napsala tak mě ignorovala. Tyhle reakce chápu a respektuju to. Musí to být neskutečně těžký ale život je život a všechno má svůj důvod jak se řiká :(