Asi potřebuju odbornou pomoc :(

Ahoj nechci se moc rozčílit tak jen krátce. Píšeš že je to hodnej člověk ale...Tak si s ní ještě jednou promluv, jasně, stručně, žádné její kecy okolo, mluv ty nenech se přerušovat, je to tvoje dítě takže ONA bude poslouchat TEBE né naopak ač je starší a vychovala si své děti, TY jsi matka a TY budeš rozhodovat co se bude dít s tvým dítětem. Já s tchýní bojovala hrozně, snažila jsem se po dobrým, prosila jsem přítele ať jí domluví, že to zvládnu sama, že pomoc nepotřebuji a ona to nechtěla pochopit. Dopadlo to tak, že tohle období které pro mě mělo být to nejkrásnější v mém životě bylo to nejhorší, malou jsem si chtěla užívat a místo toho já tady každý den bulela, tchýni za to nenávidím , málem nám rozbila rodinu, pohádaly jsme se několikrát, řvaly jsme po sobě (ona začla první) já skončila na prosbu mé mámy na AD abych se z těch svinstvech které začla vykládat (mimo jiné řekla mojí mámě, že až se rozejdem tak přítel bude o Nelu bojovat a ona ho v tom bude podporovat :00: my se ale zatím nerozcházíme, máma jak přijela domů tak šla hned k psychiatrovi, byla z toho úplně vyřízená, je jí 67 let) vůbec vzpamatovala a už jsem jí půl roku neviděla. Jí jsem nikdy nezakázala k nám přijet se podívat na Nelu, příteli jsem řekla že Nela k ní beze mne nepůjde a já k tchýni nevkročím. No a hele tchýně nikde ale vykládá že jí zakazuji vídat Nelu :00: Ona si myslela že si bez ní a jejich chytrých rad ani neuprdnu a je uražená. Jinak s tím chováním malé jsem měla úplně to samé, Nela řvala jen u ní, takže přítel měl nakázáno že až příště bude zase brečet okamžitě malou odebrat, stalo se, tchýně uražená a prohlásila že ať si brečí že bude mít aspoň silné plíce, no těch poznámek od ní bylo hodně. Teď vím že bych všechno udělala jinak, já chtěla vše po dobrém abych nerozbíjela "rodinné" vztahy a nakonec jsem málem přišla o svou rodinu já. Jinak mně je 42 let takže si myslím že se o své dítě dokážu postarat a pokud potřebuji poradit tak si o radu řeknu. TY jsi máma a řiď se svým srdíčkem :h: a nedej se, od*ereš to ty a tvoje mimi držím palečky papa A někomu můžeš vysvětlovat horem dolem viz. moje tchýně a pochopit to nechce,tak tam musíš nastolit jasná pravidla TY né ONA a pokud k ní nechceš tak nejezdi !!! Jsi brzy po porodu tak ať tě nechaj na pokoji, je to jen a jen tvoje věc a ostatní pokud se jim to nelíbí ať si p*del políbí :a: Kdyby to šlo tak bych to chtěla vrátit, tchýně by měla ZÁKAZ až do odvolání mě jakkoliv obtěžovat a já bych si užívala svoje miminko, ale tohle mi nikdo nevrátí :r:

Ahoj, tak já jsem se těhle věcí vyvyrovala už v těhotenství, když jsem všem důrazně vysvětlila, že oni už si svoje děti vychovali a pokud nebudu vědět tak se zeptám :-) Díky bohu to tak funguje dodnes, pouze můj otec se snaží dělat opak :-/
Ale jak píšeš o tom že ti vadí když si vezme tchýně malou do ruky, tak to jsem měla taky, ale naštěstí to po 6ti nedělí přešlo.

Ahopjky,
podobné pocity mám od narození malé i já na moji skoro tchýni, už se také kolikrát stalo že mi ji nechtěla vrátit a vůbec ji nevadilo že malá pláče..
Dala jsem jasně najevo co a jak, necítím se dobře když ji dlachní, a nenechám si mluvit do výchovy MÉHO dítěte, to nedovolím ani příteli, natož ji (pro mě cizí osobě).
Promluv si s ní, je to o komunikacu. :) To jestli máš cvičit nebo ne, do toho je jí kulový, nemá komplex ? :D

Jsi dospělá a za své dítě zodpovědná. Jestli to takhle cítíš tak tam nejezdi. Vysvětli manželovi co a jak, do ničeho se nenuť. Já bych to tak aspoň udělala. :a:

Ahoj. Tak já mám holčinu starou téměř 14 měsíců. Je to moje dítě a nikdo by si nedovolil "kecat" co mám a nemám. Pokud jsem si nevěděla rady, tak jsem volala mojí mamku. Ta jediná, kromě mého muže, měla možnost takhle malou Dianku chovat a manipulovat pod mým dozorem. Je mi jasný, že mě tady spousta maminek odsoudí, jaká jsem. Mě to je ale jedno. Prostě, pokud se mi něco nelíbí, tak to řeknu. Pokud vidím, že se to Diance nelíbí, tak to hned utnu. Můj muž ví, jak to cítím já a pochopil to. Já to vnímám tak, že Diance dávám to nejlepší a podle jejích reakcích se řídím. Až bude starší, tak to možná bude jiné. Ale jedno vím na sto procent. Pokud se mi něco nebude zdát( jak od tchýně nebo mojí mamky), tak se tím nebudu řídit. Hodně sil a nedej se :a:

potřebujete se sžít nejdřív jako rodina, zavést si pravidla a rituály sami u sebe, a pak se "servírovat" k rodičům a dalším rodinným příslušníkům, podle mě je toho na tebe moc, jsi krátce po porodu
u nás to bylo tak...dělej si jak chceš...tj. my se starali a pokud jsme potřebovali pomoc přijela v šestinedělí a poté pomoc mamka...ne, že sem jen tak vleze apod.... :a:

Ahoj,tak ja bych mozna videla opravdu spis problem u tebe,podle toho co pises,tak tchyne ji nic hrozneho nedela,spise naopak a to ze se ti zda,ze ji spatne houpe a mluvi na ni je spis tim,ze uz jsi na ni vysazena...A mala pak rve,protoze je z tebe nervozni a kdyz si ji tchyne bere,tak ty uz si predstavujes,jak zase bude rvat a mala to citi a co dela??...opravdu rve...radila bych,aby ses zkusila nad to povznest a uzivala si chvilku volna,kdyz tchyne chova..

Ahoj tohle je na hovínko.... Znám to taky.Moje tchýně byla v pohodě nikdy mi nevadila ale co jsem byla těhotná a následně když se malej narodil tak k ní mám takovej zvláštní vztah.Prostě mě štve."Nejhorší" zážitek s ní mám když maléhov 5 měsících postavila na nožičky normálně na zem a držela ho tak že ho táhla za ruce.V tom momentě jsem na ní zvýšila hlas a řekla jí at ho okamžitě zvedne,že se 5měsíční dítě nedává stouopat.Ona se jen smála a říkala že ona to tak dělala taky a se všema vnoučatama taky.To už jsem nevydržela a ještě jednou jsem jí řekla -už se zoufalstvím v hlase at ho zvedne.Naštěsí už poslechla.Ale mělo to ještě dohru.Jájsem byla ta špatná...To je můj příběh kterej ve mě zůstal zafixovanej a od tý doby k ní mám ještě horší vztah.Je mi to líto,ale já ti neumim poradit :-( Mám to s tchýní stejně Taky se mi tam nechce jezdit a ten článek bych mohla ještě rozepsat dál ale nač se rozčilovat že. A promluva někdy nepomůže.Někdo prostě neslyší a má svojí hlavu.Já teda na ní neumím být moc "zlá".Přeci jenom je to starší člověk takže si to nedovolim zas náký extrémi ale asi možná by to zabralo.

pokud by s ditetem azse zacala trast a mluvit na nej jedakem ..pristoupila ybhc k ni a jasnym hlasem bych ri rekla at okamzite prestane jinak jde dite od ni .........neposlechne ..tak ybch ji dite sebrala i na ditko tohle plati :) udelas to jednou dvakrat a po treti uz si da bacha a kdyz ne tak am hold smolika :00: musi byt tvrda a nedat at si akzdej mysli co chce ty ses maminka a vis jakse tve dite citi..... :a:

asi bych jí nechala, ať si malou pochová, ale jakmile by s ní začla natřásat nebo mluvit hlasitě nebo by malá začla řvát, tak bych jí prostě bez jediného slova z náruče vzala a tečka. Nevyjadřovala bych se k tomu a utišila bych malou a hotovo. A tak bych to udělala pokaždé, třeba jí to časem dojde :s:

ahoj, tyjo tak to je hrůza. Já tohle trošičku znám. Ale ne u tchyně :-). Tchyně mne naopak naučila jak Ondru chovat aby se uklidnil. U ní vždy přestal řvát a byl spokojenej. No a když jsem si ho vzala já tak řval jako blázen :s: . Takže jsem se naučila její trik a byl spokojen i u mne. Moje mamka je taky taková hrrr. Má úplně jiný cit a spíš také při houpání dělá prudké pohyby a i při chování :00: . Naštěstí jsme k našim jezdili minimálně, takže to bylo v pohodě.
Moje máma má 3 děti a tchyně 4 děti. Takže obě to jsou zasoužené matky ale každá má jiný styl...Moje máma mi dávala v době kdy jsem měla miminka občas najevo, že má víc zkušeností. Nesnášela jsem to...
Nevim jak poradit. Asi budeš muset být rázná a říct jí jasně co si otom myslíš. Je možné že to tchyně nerozdýchá ale to se nedá nic dělat..pokud se to tvému mimču nelíbí, tak proč ho stresovat

zkus si s ní o tom znovu v klidu a na rovinu promluvit, ty jsi matka a ty určuješ pravidla a pokud je ona nebide dodržovat tak jí nebudeš malou půjčovat, nebo ať si s ní zkusí promluvit manžel, třeba to od něj vezme líp