11.týden Popelčina těhotenství
Moje druhé miminko mi dává pěkně zabrat.
Nepamatuji si, že bych trpěla takovými nevolnostmi,
v těhotenství s Kristýnou.
Jsem šíleně ospalá, mívám každý večer zvýšenou teplotu, cca 37.1 C,
ale moje dr. mě ujistila, že to je, pravděpodobně,
známkou ranného těhotenství. Možná nějaký skrytý zánět,
z příznaků soudím, že půjde o dutiny, takže pro jistotu ještě
navštívím obvodního lékaře a snad mi pomůže. Jinak při bolestech v krku cucám šalvějové bonbónky, a když už je nejhůř, tak i Paralen. Je nejméně škodlivý.
Nevolnostmi trpím již několik týdnů, přetrvávají celý den,
vyzkoušela jsem sand všechny dostupné prostředky ke zmírnění těchto obtíží, (zázvorové pastilky, těhotenská lízátka, čípky Torecan, kyselina listová, mátový čaj),ale zatím jedinou účinnou zbraní mi je, jíst a jíst a jíst... :a\|:
Zní to asi divně, když jsem před pár řádky tvrdila, že je mi zle,
ale je to tak. JÍST, po malinkých, mravenčích dávkách, cokoliv... :hu:
Jen, aby žaludek nevyslal signál: "Mám hlad!"
Pak už je obvykle pozdě a nesním vůbec nic...
Je to boj, obzvlášť, když mě do toho všeho bolí zuby a jsem šíleně náladová, rozmrzelá, vzteklá a ubulená... :§)
Ale za tohle miminko...
Vlastne, za každé miminko, jež jsou nám těmi nejkrásnějšími dary,
STOJÍ ZA TO BOJOVAT!
Mám před sebou nástup do 2. trimestru a upřímně si přeji,
aby bylo lépe jak mně, tak i všem kolem, kteří tyhle útrapy, musejí
sdílet, každodenně, se mnou...
Minulý týden jsem viděla naše miminko, dokonce mám i fotečku, je tak krásné... :dance:
A TO MNE MOTIVUJE. :h:
In reply to To je jako kdybys mi psala z by yniki
Díky, to je vážně fajn, vědět, že i druzí sdílejí to, co zdánlivě sami, prožíváme...
Kéž bude brzy lépe...
Dnes jsem relativně pěkně rozjedená, snědla bych, co vidím, ale zase se mi dnes špatně dýchá, třeba to bude příčinou těch mých věčných teplot.
Ale abych si jen nestěžovala, musím zde zmínit, že někdy mám i dny světlejší, kdy se báječně učím, jak si své druhé těhotenství vychutnat.
Nicméně, stejně zase "po Večerníčku" odpadnu... A spím a spím a spím...
Asi to tak má být.
Papa!
Popelka
Neboj. Všechno se v dobré obrátí. Já jsem trpěla celodenními nevolnostmi až do 18. týdne. Jak popisuješ - únava, citlivost na veškeré pachy, nechuť k jídlu, zvraceníčko, atd. To vše jsem si užila až až, ale jednoho krásného dne jako když utne a bylo po nevolnostech. Taky to tak budeš mít, a možná se těch nevolností zbavíš daleko dříve (holky tady většinou píší, že po 12. týdnu už měli klid).
za chvili bude urcite lepe a kdyz ne tak ten pul rok to proste budes nejak muset preklepat :|: treba ho o to budes mit radeji ;) az vykoukne na svet.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
To je jako kdybys mi psala z duše...taky začínám 11 tt, trpím jako ty nevolnostmi i když jsem je u prvního těhu nezažila, a jsem naprosto stejně nesnesitelná a ubulená a mému okolí z toho už pěkně hrabe. O spaní ani nemluvim...mohla bych spát 25 hodin denně. Snad tohle nástupem do druhého trimestru skončí...